"Tady jsem pohřbená". Děti ve věku do pěti let šokovaly své rodiče podrobným popisem svého minulého života, jehož detaily se prostě nemohly nikde dozvědět.
Podivné příběhy dětí, které si pamatují své minulé životy sesbíral doktor Wayne Dyer do své knihy Memories of Heaven (Vzpomínky na nebe) a listu Daily Mail se ozvali další rodiče a příbuzní, kteří u dětí něco podobného zažili a neumí si to nijak vysvětlit. Toto jsou některé z nich.
Když byly mému vnukovi 2 roky, začal mluvit o své "druhé mamince" a často se ptal, kdy za ní pojedeme. Když jsem se ho zeptala, kde bydleli, řekl mi že v Egyptě v domečku z bláta, a potom prohlásil, že neví, co se s "druhou maminkou" stalo, protože jeho kousnul had a umřel. O svém minulém životě mluvil až do 1. třídy, teď je mu 12 a nic si z toho nepamatuje. Margaret
Naše nejmladší dcera Estelle se narodila 16 let poté, co její sestra Virginie v šesti měsících zemřela při autonehodě. Když byl Estelle rok a půl, jeli jsme kolem hřbitova, kde Virginia leží. Byly jsme tam poprvé od doby, kdy se Estelle narodila. Estelle seděla v sedačce a zničehonic povídá. "Tady jsem pohřbená." A ukazovala na hřbitov, který ale vůbec nebyl přes zeď z auta vidět. a později se dožadovala slamáku, který skutečně kdysi Virginie nosila. John.
Můj syn se poprvé zmínil, že tu byl v minulém životě, když mu byly tři. Řekl, že byl dospělý a měl manželku a děti. Jednou jsme jeli někam autem a on se rozplakal. Když jsem s ho ptala, co se děje, ukázal na strom a řekl. "Tady zemřela moje žena." Zabila se mu prý při autonehodě. Ještě nějakou dobu nám pak svěřoval podivně přesné detaily, ze svého minulého života, které nemohl odnikud znát, a když jsem mu vysvětlovala, jak má co dělat, rozčiloval se, ať ho nepoučuju. "To jsem dělal jako velký!" Amy.
Moje dcera Charlotte byla tříletá, když jsem se ocitli na nákupech ve městě, kde jsme předtím nikdy nebyli. A ona najednou povídá. "Pamatuješ, jak jsem chodívala mýt okna toho bílého kostelu za rohem?" Nic podobného nikdy předtím neřekla, tak jsme se tam ze zvědavosti jeli podívat. skutečně tam stál bílý kostel. "Tady jsem uklízela," ukazovala na něj spokojeně. Když jsem se jí na to ale o pár týdnů později ptal, nic si nepamatovala.
Co přesně tyto vzpomínky u dětí znamenají, nedokázal nikdo dosud uspokojivě vysvětlit, každopádně zpravidla vymizí kolem pátého roku života.
Znáte podobný příběh ze svého okolí nebo z vlastní zkušenosti? Napište nám na [email protected] nebo zavolejte na 606 09 09 09. Děkujeme.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz