Ťok slíbil stavbu D3 do 4 let. Už měla dávno stát. PŘEHLED SLIBŮ

Zdroj: Profimedia

Ministr dopravy Dan Ťok slíbil na setkání se starosty středočeských obcí v Benešově, že stát začne stavět středočeskou část dálnice D3 (Praha - České Budějovice - Linec) v roce 2020 nebo 2021. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) počítalo až s rokem 2024. Podle původních plánů už přitom měla být dálnice dávno hotová.

Postavit dálnici z Prahy do Českých Budějovic a dále do Lince plánovali už Němci za protektorátu. Dálnice zůstala v plánech i po válce, veškerá výstavba byla ale v roce 1950 zastavena. Když se Československá vláda v roce 1963 k výstavbě dálnic vrátila, tah na jih Čech zcela v plánech chyběl. Dálnice D3 byla vrácena do plánů v roce 1987.

I tak to spojnice Prahy a jižních Čech neměla lehké. Jako první byl v roce 1991 otevřen tři a půl kilometru dlouhý obchvat Tábora. O další pokračování se rozhořel boj. Ekologové a rekreanti z Posázaví požadovali tzv. nulovou variantu, tedy aby se v Posázaví dálnice vůbec nestavěla a Praha s Českými Budějovicemi byla propojena buďto prodloužením rychlostní silnice, dnes dálnice, R4 od Nové Hospody na Písecku nebo rozšířením stávající silnice I. třídy vedoucí od Mirošovic. Tuto variantu v polovině 90. let podporoval i tehdejší ministr dopravy Vladimír Budinský.

V roce 1997 Klausova vláda dálnici vyňala z plánu výstavby dálnic, které měly být hotovy do roku 2005. Většina prací na dálnici musela být zastavena. Mezi klíčové stavby, které měly být stavěny do roku 2010, dálnici vrátila v roce 1999 vláda Miloše Zemana. Měla ale končit u Českých Budějovic a na hranice měla vést jen rychlostní silnice.

Dálnice se i přes odpor ekologů rozrůstala od prostředku a salámovou metodou. Nejprve bylo zprovozněno napojení obchvatu Tábora na sever k Chotovinám a později až k Meznu, kde dálnice už téměř 10 let začíná. Pak se začalo stavět pokračování směrem na jih a v roce 2013 byly otevřeny dva úseky prodlužující dálnici až za Veselí nad Lužnicí. Další úseky až do Českých Budějovic se staví od loňského roku. Výstavba dál na jih by měla brzy navázat. Dálnice už tak nabrala více jak desetileté zpoždění a situace ve Středočeském kraji je ještě tristnější.

V roce 2001 plánovalo ŘSD, že navazující úseky mezi Prahou a Meznem budou rozestavěny v letech 2003 a 2005. Když se v roce 2003 ještě nezačalo stavět, už se stoupenci výstavby dálnice D3 začali obávat, že termín dokončení do konce roku 2010 se nestihne. To potvrdil také tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský, který v roce 2004 termín dostavby posunul na roky 2013 nebo 2014.

Související obsah

03:21

Česko připomíná tankodrom, uzavírky dusí města i dálnice

8. 8. 2016

Jihočeský hejtman Jan Zahradník hovořil v březnu 2005 o tom, že propojení Prahy a Českých Budějovic dálnicí D3 je reálné v roce 2013. Pokud ovšem vláda poskytne dostatečné prostředky. V prosinci roku 2005, když vláda definitivně schválila stávající trasu přes Posázaví, se už hovořilo o dostavbě do roku 2020. Za svou prioritu označovali v roce 2006 premiér Jiří Paroubek a po volbách také nový ministr dopravy Aleš Řebíček.

Za Topolánkovy vlády ale neměla D3 zrovna na růžích ustláno, proti ní se stavěli Zelení, kterým se nelíbil úsek přes Posázaví. Ministr životního prostředí Martin Bursík prosadil vytvoření komise, která měla u každého úseku probírat nejvhodnější variantu s ohledem na životní prostředí.

V roce 2012 přišel zlom, když ministerstvo životního prostředí konečně potvrdilo vedení trasy přes Posázaví. Ředitelství silnic a dálnic ale počítalo s tím, že se dálnice začne stavět až za osm až deset let. Později ale odhad posunulo až na rok 2024.

Ministr Ťok teď optimisticky předpokládá, že dálnici stát rozestaví už o čtyři roky dříve, tedy v roce 2020. Bude záležet na množství odvolání proti územnímu rozhodnutí. Obyvatelé obcí, které leží u stávající přetížené silnice I. třídy číslo 3, by uvítali, aby jich bylo co nejméně.