PŘÍMÝ PŘENOS! Líhnutí WALDRAPŮ v pražské ZOO

Připravili jsme pro vás jedinečné představení. Budete svědky líhnutí vzácných ibisů skalních. Tito ptáci, známí také jako waldrapové, jsou v současné době ve volné přírodě téměř vyhubení. Kolonie v Zoo Praha zde žije už od roku 1985. Vy se teď můžete podívat, jak vypadá zrození tak úžasného tvora, jakým ibis nepochybně je.

SLEDUJTE JE ONLINE! Na druhou kameru se můžete přepnou v pravém horním rohu:

Co na vás čeká?

Budete moci sledovat všechno, co se týká zrození nového ibisa. V první polovině dubna naklade samice dvě až čtyři vejce do hnízda. Inkubační doba vejce je 25-26 dní, poté nastane líhnutí. Mládě pak zůstává ve hnízdě ještě další dva měsíce. To vše budete moci vidět on-line. Pražská zoologická zahrada totiž nechala u hnízda nainstalovat dvě kamery, které vše přenášejí v reálném čase.

ČTĚTE TAKÉ:

Sledujte ONLINE: První vejce waldrapů je na světě!

Představujeme vám pražské ibisy

O všech novinkách, které se dějí na hnízdě, vás samozřejmě budeme informovat a také vám v průběhu přenosu přineseme spoustu zajímavostí a informací o těchto ptácích a jejich fascinujícím způsobu života.

Co jsou zač?

Ibis skalní (Geronticus eremita) je představitel brodivých ptáků a jedním ze dvou zástupců ibisů rodu Geronticus. Na rozdíl od ostatních brodivých se vyskytuje v suchých skalnatých biotopech. Charakteristickým znakem je neopeřená hlava s prodlouženými pery v týle. Nehnízdí jako ostatní ibisové na stromech, ale na skalních útesech, kde si staví jednoduché hnízdo z větví, do kterého následně snáší 2-3 modrozelená vejce s hnědým pigmentem. Potravu tvoří zejména bezobratlí, menší plazy a jiní drobní živočichové.

Spoustu zajímavého o ibisech píše na svém blogu i ředitel Zoo Praha Mirosla Bobek:

O zvířatech i lidech

V Evropě byl před asi 300 lety zcela vyhuben a v současné době je řazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Současný výskyt je omezen na stálou populaci v Maroku, polokrotkou kolonii vázanou na člověka v Turecku a jedinou migrující populaci v Sýrii objevenou teprve v roce 2002. Důvody dlouhodobého úpadku početnosti tohoto druhu nejsou stále objasněny, je však jisté, že v posledních letech mohl za rychlé ztráty celých kolonií zejména lov, ztráta přirozeného biotopu a otrava pesticidy.