Haagský tribunál odmítl Karadžičovu žádost o odložení jeho procesu

Mezinárodní trestní tribunál pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY) odmítl žádost bývalého bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče, aby odložil pokračování jeho procesu.

Informuje o tom rádio B92 s tím, že proces bude pokračovat podle plánu v úterý 17. srpna.

Někdejší vůdce bosenských Srbů, který se v procesu hájí sám, žádal o odklad o tři týdny, aby mohl prostudovat materiály zabavené letos v únoru v bytě manželky bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče.

PSALI JSME:

Karadžič opět požádal haagský tribunál o odložení procesu

Jde o 93 audiokazet, 10 videokazet a 10 CD a DVD nosičů se záznamy prakticky všech Mladičových jednání a rozhovorů z let 1991 až 1995, které vedl s tehdejšími srbskými a bosenskosrbskými politiky i představiteli armády. Prokuratura dala Karadžičovi k dispozici jejich obsah 4. srpna.

Srbská média tento týden uvedla, že podobné záznamy si Mladič pořizoval celých deset let, které strávil na nejvyšších postech srbské a bosenskosrbské armády.

"To, co se zatím podařilo prostudovat, naznačuje, že mnohé záznamy podporují Karadžičovu obhajobu a potvrzují jeho dřívější prohlášení a stanoviska. Obžalovaný (Karadžič) očekává, že další přezkoumání obsahu kazet přinese důkazy, které se pro něj mohou stát osvobozujícími. Potřebuje však asi 113 hodin na to, aby si celý materiál prohlédl. V průběhu procesu to není možné zvládnout. Pokud soud nevyhoví jeho žádosti, bude mít Karadžič dost času na prostudování zmíněných materiálů až při příští letní pauze," uvedl podle rádia v žádosti bývalý bosenskosrbský prezident.

Podle ICTY ale bývalý bosenskosrbský prezident ve své žádosti nepředložil žádný důkaz, že by případné odložení procesu bylo v zájmu spravedlnosti. Podle haagského tribunálu dodání většího objemu dokumentů v průběhu procesu není v podobných případech ničím neobvyklým a žádost zamítl.

Letošní letní pauzu, která začala 26. července, někdejší vůdce bosenských Srbů podle svých právních poradců strávil studováním Mladičových deníků zabavených při stejné prohlídce. Deníky mají celkem 3500 stran. Jejich obsah se vztahuje k období od 29. června 1991 do 29. listopadu 1996 a týká se údajně mimo jiné i snah někdejších prezidentů Chorvatska a Srbska Franja Tudžmana a Slobodana Miloševiče o rozdělení Bosny.

Také kvůli těmto písemnostem žádal bývalý bosenskosrbský prezident, který s ohledem na časově omezený mandát ICTY založil svou obhajobu na zdržovací taktice, o přerušení procesu. Haagský tribunál mu ale podobně jako v několika předchozích případech nevyhověl.

Karadžič, kterého zatkli až po jedenácti letech na útěku, se v nizozemském Haagu od loňského října zpovídá z 11 zločinů včetně genocidy spáchaných během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Obvinění se vztahují především k obléhání Sarajeva a k masakru v Srebrenici, při kterém zahynulo osm tisíc bosenských Muslimů.

Kvůli masakru byl vydán zatykač i na Karadžičova generála Mladiče. Ten však spravedlnosti dosud uniká.

Pokud bude pětašedesátiletý Karadžič odsouzen, hrozí mu doživotní trest.