Vládní koalice plánuje zjednodušit vyhošťování cizinců, kteří v Česku páchají závažnou trestnou činnost. Týkat by se to mělo například pachatelů násilných nebo sexuálních trestných činů. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) navrhuje, aby soudy měly nově povinnost takové cizince po odpykání trestu v Česku vyhostit.
Dnes má soud u úmyslného trestného činu možnost pachatele cizí státní příslušnosti vyhostit na dobu až deseti let, případně na dobu neurčitou.
„My chceme, aby v těch nejzávažnějších případech, například pokud je spodní hranice daného trestu tři roky a jedná se o trestné činy proti životu a zdraví nebo o sexuální trestné činy, soud musel daného pachatele vyhostit. Pokud někdo chce žít v České republice, musí dodržovat její pravidla a zákony. Pokud tak nečiní, není důvod, aby zde setrvával,“ míní ministr spravedlnosti Tejc.
Po odpykání trestu v české věznici by tak soud měl mít u závažného trestného činu povinnost daného cizince vyhostit do země jeho původu.
„Budu rád, když nám představí hlavně potřebnost toho návrhu, protože už dneska je možné, aby soudy ukládaly trest vyhoštění,“ říká poslanec a místopředseda hnutí STAN Karel Dvořák.
„Já si myslím, že je to krok správným směrem. Lidé, kteří sem nejdou pracovat a nejdou tady žít řádným způsobem, ale jdou sem páchat trestnou činnost, tak by tady s námi neměli být,“ uvádí poslanec Radek Koten (SPD).
„Je potřeba podívat se na analýzu té úpravy paragrafu 80, která je účinná od června 2026, což je velmi krátká doba. Nicméně to, že je potřeba bojovat s nelegální migrací a s negativními jevy, které jsou s ní spojeny, tak je určitě v pořádku,“ tvrdí poslanec Michal Zuna (TOP 09). Návrh se má týkat především osob pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii.
„V některých případech nebude takovýto rozsudek úplně vykonatelný. Tam můžou nastat právě určité problémy. Kdyby tedy hrozilo, že ta osoba bude vyhoštěna do země, kde bude hrozit trest smrti, mučení nebo nějaké nelidské zacházení nebo trestání,“ říká právník z Katedry mezinárodního práva PF UK Pavel Šturma.
„Současná právní úprava je dostatečná v tom smyslu, že to je na rozhodnutí toho soudce. My se setkáváme spíše s tím, že ty tresty vyhoštění jsou,“ míní ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Návrh ministra Tejce se na koaliční radě bude projednávat v úterý.
Cizinci se v Česku podle policejních statistik podílejí na trestné činnosti přibližně 12 %. Například za loňský rok kriminalisté stíhali 8 642 lidí cizí národnosti. Nejčastěji se prý dopouštěli méně závažných činů.
75 tisíc. Tolik lidí česká policie obvinila kvůli trestným činům spáchaným v roce 2025. Přibližně každý devátý byl cizinec. „V posledních třech letech zaznamenáváme jen drobné odchylky, ať už plusové, nebo mínusové,“ uvedl mluvčí Policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Zatímco ještě v roce 2021 vévodili statistikám kriminality cizinců Slováci, od vypuknutí války na Ukrajině se výrazně zvýšil podíl pachatelů pocházejících právě z této země. „Není to překvapivé. Oni tvoří přes 50 % cizinecké populace, takže v těch absolutních číslech to tak prostě musí vycházet,“ říká Faltová.
Čísla za loňský rok dokládají, čeho se podle policie dopouštějí cizinci v Česku nejčastěji. Na prvním místě bylo ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství, následují maření výkonu úředního rozhodnutí, padělání veřejných listin, nedbalostní dopravní nehody a krádeže v obchodech. Násilná kriminalita cizinců není podle kriminalistů tak častá, jak si mnozí myslí.
„V porovnání let 2024 a 2025 klesla o více než dvě procenta,“ doplňuje Vinčálek. Cizinci se soustředí hlavně ve velkých a průmyslových aglomeracích. Kromě Prahy je to třeba Plzeň. Její obyvatelé vnímají kriminalitu cizinců rozdílně. Zatímco někteří ji považují za velký problém, jiní se s ní osobně nesetkali. Další zároveň upozorňují, že kriminalitu nelze spojovat pouze s cizinci.
Právě v Plzni najali před časem ukrajinské asistenty na pomoc městským strážníkům. Ti si je nemohou vynachválit. „Boří takovou tu bariéru mezi námi a tou ukrajinskou komunitou. Zároveň působí preventivně,“ popisuje mluvčí Městské policie Plzeň Tereza Weidl.
V Česku byl k 31. červenci registrován 1,147 milionu cizinců. Dvanáctiprocentní podíl na kriminalitě patří mezi ty nižší v Evropě. Vůbec nejméně, a to pouze půl procenta, činí v Rumunsku. Naopak v Německu, Rakousku nebo Španělsku se pohybuje kolem 40 procent.
„Zákon bude samozřejmě platit plošně. Pokud se cizinec dopustí trestného činu, kde bude spodní hranice sazby alespoň tři roky nebo pět let, a bude se jednat čin násilný nebo proti zdraví, či čin dotýkající se sexuální oblasti, bude mít soud povinnost takového cizince kromě odsouzení a potrestání naším vězením, případně jiným trestem, vyhostit,“ ujasnil ve vysílání Televizních novin ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz