Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

SERIÁL K 17. LISTOPADU

Černobílá Tesla a cenzura: Takové bylo sledování televize za totality!

Ivan Berka
Ivan Berka
Publikováno 8. 11. 2019

Další díl seriálu o době před listopadem 1989 se věnoval tomu, jak vypadaly televize, rádia a obecně přístup k informacím. Televizory většina lidí znala jen černobílé, rádia byla analogová. A program byl pod drobnohledem komunistické cenzury. Vysílání ze Západu se považovalo za nebezpečné a šíření signálu bránily rušičky. Za poslech Svobodné Evropy nebo Hlasu Ameriky hrozily problémy.

Hlavním výrobcem československých televizí byla Tesla. Lidé si kvůli její technické zaostalosti překládali její název jako: TEchnicky SLAbá. Nabídku tvořily jen dva programy Československé televize. Na obsah tehdejších televizních novin zavzpomínali oslovení lidé. "Kdo ze Sovětského svazu přijel, kdo odjel. Byly tam socialistické úspěchy, plnění plánu," zaznělo v anketě. "Jedním slovem hrůza," vyjádřil se jiný z dotázaných.

 

Chybět ve zprávách nesměl řidič autobusu, co ujel milion kilometrů bez nehody či zemědělci bojující s americkým broukem mandelinkou bramborovou a také horníci překračující plán.

 

Rádia i televize vysílaly v tzv. východní normě - aby lidé nechytili západní vysílání a neměli přehled, jak se za hranicemi žije. Rozhlasové stanice ze Západu komunisté rušili. Jedním ze stovek míst, kde rušičky rozhlasového signálu stály, byl i dnešní vysílač v Liberci.

 

 

 

Rušičky se vkrádaly se do kmitočtů Svobodné Evropy i Hlasu Ameriky. Přesto si s rušením kutilové dokázali poradit. Třeba pan Franceschi lidem zdarma rádia upravoval. "Za tu moji éru to bylo asi kolem tisícovky," řekl televizi Nova.

 

Jolyon Naegele - reportér Hlasu Ameriky přinášel informace třikrát denně. Stanici komunisté od roku 1973 rušit nesměli. Byla to vynucená dohoda. "Kdyby Hlas Ameriky nedostal akreditaci, tak zpravodaj Československého rozhlasu v New Yorku by nemohl cestovat víc než 50 km z Manhattanu," vysvětlil dohodu Naegele.

 

V Československu Hlas Ameriky poslouchaly asi dva miliony lidí. Tajně. "Člověk srovnával, co je pravda, co není pravda, ale bylo to houby platný," vzpomínají lidé na Hlas Ameriky. "Kdo nechtěl mít problémy s režimem, tak si to raději nepouštěl," zaznělo v anketě.

 

 

 

Reportéra sledovaly pokojské, recepční, agenti i STB. Ta popsala jeho činnost na 1200 stranách. Lidé měli strach s ním mluvit. "Byl jsem ostře sledován," řekl Naegele. "Když jsem dělal rozhovor s Václavem Havlem, nejdřív přemýšlel, co má říct, aby neskončil na Bartolomějské večer," dodal.

 

A pak přišlo i první československé video. Stálo dvacet tisíc korun. První bylo videa co dělala Tesla v licenci od Phillips. Tehdy lidi stálo osm až deset platů. A s ním první západní filmy a lidový dabing. Jeden hlas mluvil všechny postavy. Jedním z dabérů byl třeba Ondřej Hejma.

TN.cz