Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

nápad za miliony

Český včelař zjistil, jak zachránit včely. Porazil smrtelnou varoázu!

Včely na pražském letišti - 11
Zdroj: Jakub Deml/TN.cz
Včely - ilustrační foto

Český včelař možná objevil způsob, jak zachránit miliardy životů - nikoli lidských, ale včel. Přišel na to, jak snadno, ekologicky a spolehlivě zabít roztoče varoázu, který na celém světě ve velkém decimuje včelstva. Informuje o tom dnešní Právo.

Roztoč varoáza decimuje včelstva na celém světě a ztráty jdou do stovek miliónů dolarů. V Česku kvůli němu aktuálně uhynulo asi pětatřicet procent včelstev z celkového počtu půl miliónu – roztoč Varroa destructor je už přes třicet let zlým snem všech včelařů.

 

Roman Linhart, který učí na Střední zemědělské škole v Chrudimi a také na Středním odborném učilišti včelařském v Nasavrkách, přitom našel geniálně jednoduché řešení, jak varoázu zlikvidovat. Principem je ohřívání úlů sluncem, což roztoče uvnitř zabíjí. Jde o takzvané termosolární úly, píše list.
"Tady za mnou kousek je obchod, kde pod střechou žijí včely. Jsou tam už sedmnáct let a varoáza je nezničila. Napadlo mě, že to může být i tou rozpálenou plechovou střechou,“ řekl Právu Linhart na zahradě Zemědělské školy v Chrudimi.

 

 

"Úl je patentován a je to jediný výrobek svého druhu na světě. Testován, co do teplotního výkonu, byl také ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci,“ ujistil Linhart. Vynález u mnoha včelařů budí nadšení, u jiných nedůvěru.

 

"Pokud včelař z termosolárního úlu sundá normální střechu a osluní termosolární strop, slunce se do něj opře a teplota uvnitř úlu vzroste nad 40 stupňů. Léčebné maximum je 47 °C. Více než dvě hodiny tuto teplotu parazit nevydrží. Za dvě hodiny je mrtvý, ale včely to přežijí a plásty také. Vosk plástů totiž taje až při šedesáti stupních a tak vysoké teploty se nepoužívají,“ vysvětlil Právu autor patentu.

 

Zdá se to být tak jednoduché, že se vkrádá otázka, proč už před staletími na to naši předkové nepřišli. "Varroa je parazitický roztoč, který k nám byl zavlečen teprve v roce 1981. V Indii žije na jiném druhu včely, která se s ním umí vypořádat. Přestoupil však na včelu medonosnou, ta neví, co si s ním počít, proto u ní působí jako smrtící faktor. Uvedu jiný příklad – nám chřipka nevadí. Ale když se dostala do Ameriky, vybíjela celé indiánské kmeny,“ přiblížil problém Linhart.

tn.cz / gar