nestabilní systém

ČR má už 20. ministra zdravotnictví! Tito se ve funkci dlouho neohřáli

Kateřina Sejková
Kateřina Sejková
29.10. 2020 15:40
Téma:

Jan Blatný (za ANO) je již dvacátým českým ministrem zdravotnictví. Většina z nich v úřadu nevydržela po celé funkční období vlády a pokud už náhodou ano, vláda vládla méně než čtyři roky. Není to ani poprvé, kdy během jediné vlády mělo Česko tři ministry zdravotnictví. Podívejte se na přehled, kteří z nich se ve funkci udrželi po nejkratší dobu a kteří naopak vydrželi nejdéle.

Od vzniku České republiky v roce 1993 se na postu ministra zdravotnictví vystřídaly už dvě desítky ministrů zdravotnictví. Řada z nich se ve funkci příliš dlouho neohřála. A vůbec žádný z nich dokonce nezastával post po dobu, jakou by mělo trvat standardní období vlády, tj. čtyři roky neboli 48 měsíců.

 

Ministři zdravotnictví, kteří byli ve funkci nejkratší dobu

 

Pokud nebudeme počítat politiky, kteří post zastávali jen dočasně v období mezi rezignací a jmenováním nového ministra, Roman Prymula (za ANO) je se svými 38 dny rekordmanem.


1. Roman Prymula – 38 dní

Epidemiolog, který 21. září vystřídal Adama Vojtěcha (za ANO), se ve funkci ministra zdravotnictví udržel v celé historii České republiky nejkratší dobu.

 

Prezident jmenoval Jana Blatného novým ministrem zdravotnictví:

 

Jen něco málo přes dva měsíce rozhodoval o chodu zdravotnického systému (a především boji proti epidemii koronaviru), než ho novináři z deníku Blesk nachytali s místopředsedou ANO Jaroslavem Faltýnkem v noci v uzavřené hospodě, a navíc bez roušky. Kvůli tomu ho premiér Andrej Babiš (ANO) z funkce odvolal.

 

2. Daniela Filipiová (ODS) – 105 dní

Jen něco málo přes tři měsíce se těšila funkce ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová. Post zastávala v roce 2009 za druhé vlády Mirka Topolánka (ODS). Na její obhajobu, právě tři měsíce po jejím jmenování byla vládě vyslovena nedůvěra.

 

3. Jozef Kubinyi (ČSSD) – 3,5 měsíce

Velmi krátce byl ministrem zdravotnictví i Jozef Kubinyi, který stejně jako Filipiová resortu šéfoval na konci vlády. V jeho případě se však jednalo o vládu Vladimíra Špidly (ČSSD).

 

 

 

V dubnu 2004 vystřídal ve funkci sociální demokratku Marii Součkovou, která se zapletla do kauzy Diag Human. Byla dokonce trestně stíhaná za zneužití pravomoci, soud ji ale obžaloby zprostil. Nicméně už v srpnu Špidlova vláda padla a spolu s ní i Kubinyi jako ministr zdravotnictví.

 

4. Martin Holcát (nestraník) – 5,5 měsíců

Martin Holcát byl ministrem zdravotnictví pouze necelý půlrok, a to z toho důvodu, že vláda Jiřího Rusnoka (2013-2014) zkrátka déle ani netrvala. Nahradila Nečasův kabinet, nicméně nezískala důvěru poslanců, a tak vládla jen do předčasných voleb.

 

5. Zuzana Roithová (nestraník) – necelých 7 měsíců

Stejný případ jako u Holcáta. I Roithová byla nestraničkou v dočasné vládě Josefa Tošovského, která v roce 1998 vystřídala po demisi druhou vládu Václava Klause (ODS). I v tomto případě trvala jen tak dlouho, dokud neproběhly předčasné volby. Za necelých sedm měsíců ji vystřídala vláda Miloše Zemana (ČSSD) a i Roithová tak skončila ve své funkci.

 

 

 

Pokud bychom brali v potaz striktně jen dějiny České republiky, byl by na pátém místě Petr Lom (ODS), který byl vůbec prvním českým ministrem zdravotnictví a funkci vykonával za první vlády Václava Klause po dobu necelých šesti měsíců. Nicméně zároveň byl posledním československým ministrem zdravotnictví a resortu tak fakticky šéfoval už delší dobu – konkrétně od července roku 1992.

 

S jeho úřadováním nebyli další členové kabinetu spokojení, a tak ho nahradil Luděk Rubáš (ODS). Ani ten ale nevydržel do konce vlády. Ocitl se pod palbou silné kritiky ze strany lékařů, kteří nebyli spokojení s platy. Když se připravovali na stávku, vyzval tehdy ředitele nemocnice, aby své nespokojené zaměstnance propustili.

 

 

 

Lékaři na to konto požadovali odvolání Rubáše z funkce ministra a Václav Klaus jim vyhověl. Během své první vlády tak stejně jako Andrej Babiš vystřídal hned tři ministry zdravotnictví. Rubáše nahradil Jan Stráský (ODS), který vydržel do konce první i druhé vlády Václava Klause. Ta však skončila předčasně, a tak ani Stráský svou funkci nemohl zastávat po dobu čtyř let.

 

Dalším kontroverzním ministrem zdravotnictví byl například David Rath (ČSSD) za vlády Jiřího Paroubka (ČSSD). Na postu byl pouhých 10 měsíců a problémy doprovázely už jeho jmenování, kdy to tehdejší prezident Václav Klaus nejprve odmítl udělat. Na svém kontě měl ostré výroky a spory s jinými politiky, odvolání ředitelky Všeobecné zdravotní pojišťovny či nepopulární politiku stanovování cen za léky.

 

Nejdéle úřadující ministři

Nejblíže se k číslu 48 měsíců přiblížil Leoš Heger (TOP 09), který byl ministrem zdravotnictví od roku 2010 do roku 2013 za vlády Petra Nečase (ODS). Ta ale skončila předčasně po třech letech, takže Heger si svou funkci udržel "pouze" 36 měsíců. Budiž Nečasovi k dobru, že za celou dobu své zkrácené vlády mu stačil jen jeden ministr zdravotnictví.

 

 

Druhým nejdéle úřadujícím ministrem zdravotnictví byl Svatopluk Němeček (ČSSD) za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Funkci zastával po dobu 34 měsíců, nicméně v roce 2014 ho Česká televize nepřímo obvinila z pochybení při nákupu předraženého lékařského přístroje. Sobotka se rozhodl ho odvolat a na jeho místo dosadil Miloslava Ludvíka (ČSSD).

 

Ten byl ale ve funkci jen rok, po volbách se stal ministrem zdravotnictví Adam Vojtěch ve vládě Andreje Babiše. Po více než 33 měsících (byl tak třetím nejdéle úřadujícím ministrem zdravotnictví) mu "zlomila vaz" druhá vlna epidemie koronaviru.

 

Vojtěch skončil ve funkci ministra 21. září. Připomeňte si okolnosti v reportáži TV Nova:

TN.cz