Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

NEZODPOVĚDNOST

Čtvrtina Evropanek v těhotenství pije! Plodu hrozí vážné postižení

Těhotná a alkohol
Zdroj: Getty Images
Michaela Trochová
Michaela Trochová
Publikováno 14. 11. 2019

Alkoholu ani po otěhotnění se nevzdá zhruba čtvrtina Evropanek. Riskují tím ale zdraví svého dítěte.

Alkohol má v české společnosti své pevné místo. Ovšem od společenského pití k nadměrnému je jen krůček, ochota přiznat si problém s pitím přitom Čechům příliš vlastní není. Mezi dospělými spadá podle ministerstva zdravotnictví 900 tisíc lidí do kategorie rizikového pití, přičemž 600 tisíc z nich konzumuje alkohol denně a z toho 100 tisíc nadměrně. Velký problém pak vidí v pití mladistvých, české děti začínají s alkoholem již ve dvanácti letech. Další problém, který není tolik na očích, je pití žen na mateřské dovolené.

 


Neexistuje přitom bezpečná míra pro alkohol v těhotenství, jakákoliv konzumace alkoholu u těhotných žen může nevratně poškodit plod. „Alkohol v době těhotenství může dítěti způsobit například tzv. fetální alkoholový syndrom, který zahrnuje mimo jiné i hyperaktivitu s poruchou soustředění neboli ADHD,“ dodává Jarmila Vedralová, národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Úřadu vlády.


Po alkoholu přitom těhotné ženy sahají často ze zvyku, ale i v touze po troše relaxu. „Reklama na alkoholické nápoje často podprahově zobrazuje alkohol jako běžný prostředek k relaxaci, uvolnění. Co už neuvádí v jakékoliv podobě, je varování, že se jedná o produkt se závislostním potenciálem, jehož užívání má rizika,“ konstatuje Vedralová.


Úřad vlády spolu s Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou proto připravil sérii videí, která by měla na problematiku konzumace alkoholu. Jedno z nich se zaměřuje právě na pití v těhotenství.

 


Alkohol totiž prochází krví a placentou i do tělíčka plodu. To ho na rozdíl od dospělé ženy nedokáže odbourat, záhy je koncentrace alkoholu v jeho krvi dokonce vyšší než u matky. Následkem konzumace alkoholu v těhotenství vzniká ale především fetální alkoholový syndrom (FAS), soubor tělesných a mentálních vývojových vad. Jaká míra alkoholu může nemoc zapříčinit, je přitom stále věcí dohadů, lékaři proto doporučují nepít vůbec.

 

FAS způsobuje především trvalé poškození centrální nervové soustavy, zejména mozku. Díky tomu může u dětí docházet k poruchám pozornosti či paměti, špatnému odhadu příčin a důsledků, přehnanému impulzivnímu chování, roste u nich i riziko vzniku mentálních a neurovývojových poruch včetně ADHD a hyperaktivity. Postižení se může projevit i po několika letech nebo až v dospělosti, může mít dokonce souvislost se sklony k alkoholismu v dospělosti.

 

FAS se fyzicky projevuje například drobnější hlavou dítěte, úzkými očními štěrbinami, plochou střední částí obličeje nebo nízkým hřbetem nosu. Děti mívají i problémy se svalovým tonusem, omezenou pohyblivost kloubů, vrozené srdeční vady, poškození sluchu a zraku a rozštěp rtu a patra.

 

Celosvětově každý rok přijde na svět kolem 119 tisíc dětí s fetálním alkoholovým syndromem, takto postižených je zhruba 15 z deseti tisíc živých novorozenců.

 

„Pít v Česku je prostě normální. A přitom brát drogy jako normální nevnímáme, a alkohol drogou je,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že celospolečenské náklady spojené s nadměrnou konzumací alkoholických nápojů dosahují 59 miliard ročně a vybrané spotřební daně pokryjí pouze desetinu.

tn.cz / tvnoviny.sk