Putin plánuje rozšíření války. Těmto zemím v Evropě hrozí útok, varují experti

Prezident Ruské federace Vladimir Putin v Kremlu (1. 6. 2026) | Zdroj: Profimedia.cz

Martin Klouda

11. 7. 2026, 12:10

Konec války na Ukrajině je podle všeho stále v nedohlednu. A zdroje blízké Kremlu i někteří analytici navíc varují, že Rusko může přitvrdit a otestovat i reakci Severoatlantické aliance (NATO).

Mezi diplomatickým úsilím a realitou na bojišti zůstává v případě války na Ukrajině stále výrazná propast. Šéf Bílého domu Donald Trump sice po hovoru s Vladimirem Putinem vyjádřil důvěru v možnost jednání, zdroje z Kremlu ale naznačují, že ruský prezident stále sází na další vojenské zisky, a to možná i za hranicemi napadeného státu.

Mezi nejčastěji zmiňované ohrožené oblasti patří Pobaltí, Polsko i Rumunsko. „Navrhuji porážku tří hlavních východních základen NATO v Pobaltí, poté údery na základny NATO v Rzeszówě (Polsko) a Konstanci (Rumunsko),“ kalkuloval Andrej Ilnickij, vojenský expert a člen prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku, pro deník Kommersant.

Související obsah

01:44

Odhalili Putinovy skutečné cíle na Ukrajině. Jde mu o něco jiného, než tvrdí

5. 7. 2026 Kateřina Drgáčová K. DRGÁČOVÁ

Nejde sice o oficiální stanovisko Kremlu, mluvčí Dmitrij Peskov ale takovou možnost přímo nevyloučil „Rusko musí přijímat opatření k posílení vlastní bezpečnosti a má dostatek schopností k tomu, aby jednalo samostatně,“ uvedl podle Reuters.

Podle expertů Rusko může brzy otestovat reakci Aliance. Vojenský analytik Jack Watling z institutu Royal United Services soudí, že by se Moskva mohla nejprve pokusit o menší, izolovaný útok a sledovat reakci NATO, u něhož by spoléhala na nejednotu.

Související obsah

00:21

Putin vůbec neví, co se děje. Popisoval do detailů bitvu, která se nestala

4. 7. 2026 Jakub Loukota J. LOUKOTA

Takový vývoj by navíc mohl Putinovi dodat argumenty pro další mobilizaci, které se zatím vyhýbá, i když má nedostatek vojáků. Pokud Moskva rozšíří ofenzivu nebo zesílí údery i mimo ukrajinskou frontu, napětí s NATO může dál růst.

To i podle výsledků summitu v Ankaře za Ukrajinou nadále stojí. Několik spojenců s ní podepsalo nové smlouvy, částkou zhruba 140 milionů přispělo na její vojenské vybavení také Česko.