Třetí světová válka

Konflikt USA s Íránem děsí svět: Srovnání armád obou velmocí

Vondřichová
Kristýna Vondřichová
Aktualizováno 6.1. 2020 20:29
Téma:

Americký prezident Donald Trump tvrdil, že zabití velitele íránských elitních jednotek Kásema Sulejmáního mělo zničit hrozbu případné války. Podle reakce íránských čelních představitelů ale spíš přilil olej do ohně. Írán svého "mučedníka" hodlá pomstít. Vyvstává tak otázka - má Írán v případě otevřeného konfliktu šanci USA porazit? Je víc taktika nebo zbrojní arzenál? Na americké a íránské šance na vítězství v případné válce se podívejte v podrobném přehledu.

Cílem íránských ozbrojených sil se dle slov Káaního stanou Američané působící v íránském regionu. Právě na domácí půdě mají íránští vojáci potenciál být dle expertů pro USA nejnebezpečnější. V případě, že by došlo k otevřenému konfliktu, tedy světové válce, dle analytiků by se na stranu Blízkého východu mohlo přiklonit Rusko a Čína. Amerika by nejspíš našla podporu ve většině států Evropy a v Izraeli.

 

Sulejmání měl větší vojenskou moc než ministr zahraničí Mohammad Zarif i než íránský prezident Hasan Rúhání. Hovořil se všemi frakcemi v Íránu, prakticky vedl zahraniční politiku. Stál za vytvořením Osy odporu, tedy rozšíření íránského vlivu do zahraničí. Tu má v úmyslu udržet i jeho nástupce Káaní.

 

 

Írán materiálně i vojensky podporuje Libanon, kde šíitské hnutí vládne politicky i vojensky. Teherán také podporuje vládu Bašára Asada v Sýrii. Členové íránských revolučních gard se účastní Asadových operací a Írán zemi podporuje finančně i vojensky. V Iráku Teherán podporuje šíitské milice a polovojenská uskupení pod tzv. Lidovými mobilizačními silami. Jejich vojáky cvičí jednotky Kuds a povstalecké milice zásobí i v Jemenu.

 

V případě konfliktu či sankcí Írán opakovaně hrozí uzavřením Hormuzského průlivu, který spojuje Perský záliv s Ománským. Je to jediná spojnice mezi Perským zálivem a oceánem. Spojené státy dle slov Donalda Trumpa vytipovaly 52 íránských strategických i kulturních míst, která plánují zasáhnout v případě, že Írán v odvetě za zabití Solejmáního zaútočí.

 

 

Íránské pozemní síly mají dle dostupných informací k dispozici řadu obrněných vozidel. Disponují 1663 tanky (včetně britského Chieftain), 725 průzkumnými a pěchotními bojovými vozidly, 640 obrněnými transportéry (M113), 2 322 houfnicemi včetně samohybných a 1476 raketomety. Většina tohoto vybavení je ovšem zastaralá a doplněná jen o ruská zařízení pořízená v 90. letech minulého století.

 

Poté, co západ na Írán uvalil sankce a zbrojní embargo, začal systematicky budovat vlastní zbrojní průmysl a vyrábět ruční palné zbraně pro pěchotu a domácí kopie zakoupených armádních vozidel. Mezi těmi je bojové pěchotní vozidlo BMP-2 a bojový tank T-72. O některých svých úspěších v budování vojenského arzenálu prý ale Írán mlží.

 

 

Co se týče početní převahy, má nad Íránem Amerika navrch. Zatímco íránská armáda čítá zhruba půl milionu vojáků včetně gardy, USA mají vojáků téměř milion a půl. Írán ovšem disponuje obrovským množstvím tzv. paramilitantních jednotek, tedy jednotek vojenské podpory se širokým spektrem využití, od aktivní zálohy po tajné agenty. Pentagon, vědom si hrozby na Blízkém východě, se rozhodl posílit počty amerických jednotek v regionu o dalších 3 000 vojáků.

 

Amerika má nad Íránem převahu i co se týče letecké síly. Írán disponuje zhruba 200 staršími stíhačkami (MiG-29 a F-5), Amerika má 2 200 letounů (F-15, F-18 a F-22), desítky stíhaček F-35 a bombardéry. Vrtulníky mají obě země vyzbrojené podobně, ale Írán jich má pouze 60 proti necelé tisícovce amerických.

 

 

Pokud by ke střetu došlo na moři, utkalo by se zhruba 40 íránských lodí (fregaty, korvety) a 40 ponorek s více než 300 moderními americkými křižníky, torpédoborci a letadlovými loděmi a zhruba 70 ponorkami. Íránské lodě by tak v boji zřejmě neobstály, ale stále mohou klást podvodní miny a případně zablokovat celý Hornomuzský průliv.

 

V počtech Írán Amerika převyšuje i v případě tanků, kdy Teherán disponuje zhruba 800 kusy včetně silných a moderních Karrarů. USA má sice starší tanky typu Abrams, ale zato jich má zhruba desetkrát tolik. Má k dispozici i na 7 000 bojových vozidel, zatímco Írán jich vlastní jen několik a ještě sovětské výroby.

 

 

Obě země disponují jednotkami schopnými vést kybernetický boj a drony, přičemž ty íránské jsou konstrukčně americkým velmi podobné. Pokud by došlo k jaderné válce, USA mohou na Írán vypustit více než 6 000 jaderných hlavic. Oproti tomu Írán podle dostupných informací nemá žádnou.

 

Zatímco Amerika disponuje početní a zbrojní převahou téměř ve všech případech, na straně Íránců je dle odborníků takticky velmi zdatně vedený způsob boje a dobrá znalost domácího terénu.

 

Podívejte se na reportáž z poledních Televizních novin: 

TN.cz