Pobouření aktivistů

Zoo Ostrava utratila dva zdravé rysy, zuří aktivisté. Problém je složitější

Rys
Zdroj: Thinkstockphotos
Ilustrační foto
Téma:

Ostravská zoo čelí v posledních dnech kritice kvůli utracení dvou mladých rysů. Chovatelé je nemohli vypustit do volné přírody a zájem neprojevila ani žádná jiná zoologická zahrada. Podle vedení Zoo Ostrava tak bylo usmrcení nezbytné i kvůli záchraně populace.

Obrovskou vlnu nevole odstartoval příspěvek na facebookové stránce Dvě tváře zoo, která informovala o utracení dvou zdravých rysů karpatských v Zoo Ostrava. Zahrada přitom krátce předtím odsoudila pytláky, kteří ulovili na Vsetínsku rysího samce s přezdívkou Olda.

 

Aktivisté ale začali zoo vyčítat, že sama dělá v důsledku to stejné. "Jedná se tak v pořadí již o třetí vrh, a tedy šest jedinců, kteří byli v této zoo utraceni," uvedli správci stránky. Zahrada sice přiznala, že dva roční rysy opravdu utratila, nedá se to ale prý srovnávat s pytlačením.

 

V Ostravě jsou rysi chováni v rámci mezinárodního programu, který si klade za cíl zajistit zdravou populaci tohoto druhu v evropských zoologických zahradách. Řídí jej koordinátor spolu s dalšími odborníky a rozhoduje o tom, co se se zvířaty stane.

 

Koordinátor se snaží zajistit, aby populace rysů byla zdravá a mladá. Občas se tak některé šelmy přesunou k vhodnějšímu partnerovi. Pokud už jsou ale geny zvířete dostatečně zastoupeny, nemá se dále rozmnožovat. "Někdy je pak bohužel nutné přistoupit k regulaci populace," informovala zahrada.

 

 

Podle mluvčí Zoo Ostrava byli rysi utraceni v době, kdy by je od sebe začala matka v přírodě odhánět, aby se připravila na další říji. "Toto období je pro rysy v přírodě rizikové, až 50 % z nich uhyne například hlady, v souboji s jinými rysy či rukou pytláků. Dalších 25 % hyne v následujícím období," sdělila mluvčí Šárka Nováková.

 

Zároveň uvedla, že za 14 let byli z 20 odchovaných rysů tři vypuštěni do přírody na Slovensku, 11 putovalo do jiných zoo a šest podstoupilo eutanázii. Podle Dvou tváří zoo ale ostravští chovatelé od roku 2017 utratili šest ze šesti nově narozených rysů a poslední byl vypuštěn do přírody v roce 2011.

 

Ani to ale podle zoo není tak jednoduché. "Aby mohli být rysi odchovaní v lidské péči vypuštěni do volné přírody, musí pro to fungovat repatriační program, který však v tuto chvíli neexistuje," píše zahrada na svém webu s tím, že i soukromý chovatel musí splnit celou řadu podmínek, aby k němu zvíře případně mohlo. V případě rysa karpatského je ale taková možnost vyloučena.

 

 

Zoo zároveň nechce nasadit samicím rysů antikoncepci, protože má celou řadu nežádoucích vedlejších účinků nejen na fyziologii, ale také na psychiku a sociální chování. Pokud by navíc vymřela všechna zvířata daného druhu ve volné přírodě, byla by záchrana druhu závislá na populaci v lidské péči. A ta by musela být zdravá, proto je podle zoo nutné nechat rysy rozmnožovat.

 

Na stranu Zoo Ostrava se postavily i některé další zahrady. "Pokud bychom chovali rysy, jistě bychom je rozmnožovali. A kdybychom pro mláďata (…) nenašli vhodné umístění, nezbylo by ani nám nic jiného, než je utratit. Jak jsem psal, byla by to až poslední možnost. Ale rysy nechováme. Zato možná budeme brzo stát před podobným rozhodnutím u tygrů ussurijských," uvedl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

 

Podle Dvou tváří zoo by ale české zahrady mohly dělat více. Například se pokusit nějaký záchranný program pro rysy vytvořit a v rámci něj pak do přírody zvířata vypouštět. "Kdo to má dělat za vás?" ptají se správci stránky a ujišťují, že podniknou další kroky.


Podívejte se na reportáž TV Nova o postřeleném rysovi v Beskydech:

TN.cz