V médiích se o praktikách BDSM obecně příliš nemluví. Stále je to spíše tabu. Vydali jsme se za profesionální dominou, aby nám poodkryla tajemství těchto sexuálních praktik a svůj postoj k nim.
Lenka Křížová alias Aradia je již dvacet let profesionální dominou. Má sadomasochistické studio na kraji malé vesnice vzdálené padesát kilometrů od Prahy. V obci je sice pro místní nezvyklou atrakcí, její klienti si ale prý soukromí malé vesnice cení a z Prahy za ní rádi dojíždějí.
A není divu, mezi klienty paní Aradie se řadí mimo jiné známí politici, hvězdy šoubyznysu nebo i kněz. Obecně se její klientela skládá ze všech možných profesních, sociálních i věkových skupin. "Nejstaršímu klientovi bylo 85 let," prozrazuje s úsměvem Lenka Křížová.
A o čem tedy BDSM vlastně je? "Většina lidí si myslí, že BDSM je o tom, že někdo přijde, já mu dám na zadek, seřežu ho. To ale není pravda, BDSM je o převzetí vlády nad tím subíkem (poddaným, otrokem – pozn. redakce)," vysvětluje Lenka Křížová. Otrok tedy svěří sám sebe do rukou dominy a ona si s ním může dělat, co chce. "Není to až zas tolik o bolesti a o výprascích, jak si všichni myslí," dodává Křížová.
Sama Lenka Křížová roli otroka moc dobře zná: "Já jsem taky začínala jako subinka," říká. Pro začátečníky bez velkých zkušeností je to logické. Je vždycky jednodušší přijímat, než dávat. "Vy přijímáte, ale ten dominant rozhoduje o vás a má za vás zodpovědnost," vysvětluje paní Aradia. Až během let s přibývajícími zkušenostmi zjistila, že jí baví více ta dominantní úloha.
Samotná lekce je hlavně o dominanci. Paní Aradia hned uvádí příklad: "Měla jsem tu otrokyni, dominant jí svázal a začal se rozhlížet a říkal – Co s tebou udělám? A ona říkala, ať ji rozváže, že jde domů, to není pán." Při lekci musí z dominanta vyzařovat osobnost, dominance z něj musí čišet, pokud tam není, je to podle Lenky Křížové o ničem.
Paní Aradia je vystudovanou psycholožkou, a tak se mimo jiné zabývá i psychologickými aspekty BDSM. Píše o tom knihy a dokonce přednáší na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. A jak se k jejímu povolání staví její rodina? "Manžel je fetišista vysokých bot, laku, latexu a kůže, takže tomu to vyhovuje. Mé děti vychovával otrok, staral se o ně, vařil jim, hlídal je, byl to pro ně takový kamarád," vypráví Lenka Křížová.
A problém s povoláním paní Aradie nemají už ani sousedé z vesnice. Ze začátku byla prý terčem pomluv, ovšem jen do doby, než vše otevřeně přiznala. "Jednoho dne jsem vytáhla mužského koně, zapřáhla ho do sulky a on mě povozil po vesnici. Nejdřív z toho bylo šílené haló, pak jsem jim vysvětlila, o co jde a od té doby mě berou úplně normálně," vypráví.
Dnes už může tedy Lenka Křížová chodit s klienty na procházky po okolí nebo je využívat třeba na zahradní práce. "Zrovna v pondělí jsem tady měla pracovního otroka, který mi v latexu a v kukle kopal na zahradě," dodává. A otroky nejen využívá, ale navazuje s nimi i přátelské vztahy. "Mám přátelské vztahy se všemi klienty, dokonce mě i informují například když se ožení, když se rozvedou nebo když mají dítě. Jeden můj otrok dokonce pojmenoval dceru po mně," dodává na závěr Lenka Křížová.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz