Je Mléčná dráha odsouzena k záhubě? Možná ne

Zdroj: NASA

Aktualizováno 06:37, 2. 9. 2009 2. 9. 2009, 00:00

Astronomové z Ohijské státní univerzity usilovně hledají odpověď na otázku, zda bude Mléčná dráha, v níž se nachází i naše Slunce, jednou zničena. V současnosti jsou přesvědčeni, že galaxie přežije po miliardy let, i když se její tvar bude měnit.

Kolize galaxií nejsou ve vesmíru ničím výjimečným. Vědci se proto snaží zjistit, co by se stalo, kdyby se naše Mléčná dráha střetla s některou z trpasličích satelitních galaxií. Například s Velkým a Malým Magellanovým oblakem.

Podle vědců by po střetu nebyla Mléčná dráha roztrhána na kousky, ale naopak by se jakoby nafoukla, přičemž by se její okraje rozptýlily do okolního vesmíru. Připomínaly by tak spirální chapadla, jaké už můžeme pozorovat nejen u Mléčné dráhy, ale také u jiných galaxií.

Astronomové věří, že velkou roli v životě a umístění galaxií hraje takzvaná temná hmota. Temná hmota podle nejnovějších pozorování v nám známém vesmíru suverénně vede nad "viditelnou" hmotou.

Přesto se o její existenci dozvídáme nepřímo, například z odlišného pohybu hvězd, který nesouhlasí s tím, co předpovídají standardní modely a rovnice.

Zdroj: NASA

Kosmologové z Ohia tvrdí, že vesmír je protkaný obří pavučinou vláken z temné hmoty. V místě křížení masivních vláken pak mají ležet velké galaxie, mezi nimi i Mléčná dráha. Okolo nich plavou satelitní galaxie, které mohou být strženy gravitační silou k těm větším.

Závěry vědců prý uklidní kohokoliv, kdo se obával o osud Mléčné dráhy. Byť vzdálený ještě několik miliard let.

Co je temná hmota

Temná hmota je hmota, kterou můžeme ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty z viditelné látky, tedy z nám známých atomů, elektronů, protonů, atd.

Už v roce 1933 informoval o něčem tajemném, tedy temné hmotě, švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky, který narazil na nesrovnalosti při studiu rotací galaxií. Pokud by neexistovala v galaxiích jiná, než pozorovatelná hmota, měla by rychlost, s níž by měly obíhat hvězdy v různých vzdálenostech od centra, zhruba odpovídat Keplerovu zákonu. Z jeho pozorování však vyplynulo, že hvězdy od určité vzdálenosti od středu galaxie obíhají mnohem rychleji, než by měly. Astronomové tak narazili na rozpor, který jasně říkal, že by takto rychle se pohybující galaxie měly od svých center odletět. Na místě je tak musí držet podivná hmota, která není ze Země vidět. Vědci ji nazvali "temnou".

Podle posledních měření je ve vesmíru temné hmoty kolem 23 %, zatímco nám známá baryonová hmota, z níž je složena většina objektů, které můžeme přímo či nepřímo pozorovat, tvoří jen 4 %. Zbytek vesmíru 73 %, tedy největší část, tvoří takzvaná temná energie.

"Nemůžeme stoprocentně říci, co se stane Mléčné dráze, ale myslíme si, že můžeme naše zjištění aplikovat na vzdálené galaxie, které jsou podobné té naší," řekl americký astronom astronomer Stelios Kazantzidis.

"Naše simulace ukazují, že dopad satelitní galaxie na spirální není zničující. Satelitní galaxie jsou spíše evolučním zásahem a jsou klíčové pro další vývoj spirálních objektů," dodal Kazantzidis.

Zdroj: NASA

Každá spirální galaxie má podle Kazantzidise komplexní evoluční historii. "Doufáme, že jednou přesně pochopíme vývoj Mléčné dráhy, že zjistíme, jak se utvářela a s jakými satelity se kdy střetla," doplnil vědec.

Mléčná dráha má v průměru kolem 100 000 světelných let. Obklopuje ji halo temné hmoty s průměrem desetkrát větším - podle astronomů jde až o 1 milion světelných let.

Podstata temné hmoty dosud nebyla objasněna. Vědci v současnosti teprve hledají pojítka mezi normální a temnou hmotou.

adr, TN.cz