Planetek podobných Plutu je v naší soustavě daleko víc, než dřív vědci předpokládali. Některé z nich mohou být nebezpečné.
Pluto bylo objeveno už v roce 1930. Předpokládalo se, že jde o devátou planetu našeho solárního systému.
Od té doby ale astronomové nalezli kolem Slunce další podobné ledové objekty, které spadaly do takzvaného Kuiperova pásu. Některé by se mohly ukázat jako velmi nebezpečné pro život na Zemi.
Z této oblasti totiž mohou pocházet některé velké asteroidy, nebo dokonce planetky, které by se s naší planetou mohly srazit. Podle jedné z teorií je výsledkem srážky Země s trpasličím tělesem i Měsíc. Jiná to ale popírá.
Počet trpasličích planet by podle nejnovějších poznatků mohl být až desetkrát vyšší oproti původním odhadům.
| Co je Kuiperův pás |
| Kuiperův pás (zřídka také Edgeworthův-Kuiperův pás) je oblast ve sluneční soustavě, která se nachází za dráhou Neptuna ve vzdálenosti 30 až 50 astronomických jednotek od Slunce. |
| V současnosti je známo více než 1000 těles patřících do Kuiperova pásu (ke dni 20. srpna 2006 to bylo 1007 objektů, z nichž definitivní označení dostalo přesně 100 těles). Bývají obvykle označována zkratkou KBO (z angl. Kuiper Belt Objects). Objekty mají zpravidla velikost jen několik desítek kilometrů, ale vyskytují se zde i tělesa o průměru několika tisíc kilometrů. Z Kuiperova pásu pocházejí také některé komety, většina jich však přilétá ze vzdálenějšího Oortova mračna. |
V době, kdy bylo Pluto zařazeno mezi trpasličí planety, tedy v roce 2006, vědci za další takové objekty považovali celkem pět těles. Dnes jejich poloměr snížili ze 400 kilometrů na zhruba 200 a v blízkém kosmu jich už rozeznávají rovných padesát.
"Malé solární objekty mají nepravidelný tvar, podobně jako brambory," uvedl astronom Charley Lineweaver. "Pokud je ale objekt velký natolik, že je díky gravitaci zakulacený, pak by měl být klasifikován jako trpasličí planeta," dodal Lineweaver.
Kamenné objekty musí mít průměr nejméně 300 kilometrů, aby se díky přírodním silám zakulatily. Ledovým hroudám stačí jen 200kilometrový poloměr.
Studium trpaslíku odhalí vznik Země
Aktuálně vědci ve Sluneční soustavě rozlišují tři skupiny těles: planety typu Země, či Jupitera, trpasličí planety (například Pluto) a malá tělesa.
Analýza trpasličích planet a dalších objektů v Kuiperově pásu pomáhá astrobiologům nakreslit lepší obrázek vzniku našeho solárního systému a také odhalit to, jak je možné, že v něm vznikla planeta podobná Zemi.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz