Podívejte se, jak hubnou superobří hvězdy

Zdroj: NASA

Astronomové zjišťovali, jak a proč se ztrácí hmota superobřích červených hvězd, které žijí pouhých několik milionů let..

Červená superobří hvězda Betelgeuse je jedna z největších hvězd, jaké lidstvo zná. Její hmota se rovná asi tisícinásobku Sluncí.
 

Objekt je zároveň jedním z nejjasnějších ve viditelném vesmíru. Vyzařuje asi 100 000x více světla než Slunce.
 

Tyto extrémní parametry však také říkají, že Betelgeuse nebude součástí oblohy nadlouho. Hvězda je sice stará pouhých několik milionů let, ale její konec je blízko. Vědci dodávají, že v "dohledné" době skončí Betelgeuse jako supernova. Kdy přesně, ale odborníci neumí říci.
 

V takovém případě bude její zánik viditelný i ze Země pouhým okem. A to i za poledního slunce, dodávají experti.

Zdroj: Oficiální zdroj

Každých 10 000 let se zbaví tolika materiálu, jehož objem by pohodlně naplnil naše Slunce. Astronomové k odhalení této záhady použili teleskopu organizace ESO (Very Large Telescope) a s použitím nejnovějších technologií se podívali na Betelgeuse zblízka.

Její povrch vyfotografovali s takovým rozlišením, jako by se dívali ze Země na Mezinárodní vesmírnou stanici a mohli na jejím plášti pozorovat tenisové míčky.
 

"Díky těmto skvělým záběrům jsme mohli detekovat obří chocholy hvězdného plynu, které odcházejí z Betelgeuse do vesmíru," řekl Pierre Kervella z observatoře Paris.

Zdroj: NASA

"Mohli jsme vyvodit, že výtrysky hmoty neodcházejí z hvězdy všemi směry," dodal Kervella. Astronomové hovoří o asymetrii. Nejvíce hmoty ztrácí hvězda nad svými póly, pravděpodobně kvůli rotačnímu pohybu. Dále pak kvůli rotaci plynů uvnitř hvězdy.

Astronomové pohyby přirovnávají k těm, které způsobíme, když prudce zamícháme šálek čaje. Tekutina se v tom případě může také přelít přes okraj hrníčku. A podobně to má být u Betelgeuse. Onou pomyslnou lžičkou, která uvádí hmotu v pohyb, jsou ale termojaderné reakce.

Ze snímků také vědci zjistili, že se plyny na Betelgeuse prudce pohybují pod jejím povrchem směrem nahoru a dolů. Vytvářejí přitom superobří bubliny stejné velikosti jako má mateřská hvězda. I tyto jevy stojí za ohromnými výtrysky hmoty z nitra tohoto superobra.