Postřílení tří členů KSČ vyvolalo vlnu zatýkání, poprav a zabavování majetku.
"My komunisté se učíme z babického zločinu, učíme se ještě víc nenávidět třídního nepřítele, učíme se ještě lépe bít ho a zároveň se učíme ještě více milovat socialismus," napsalo Rudé právo 20. července 1951.
V pondělí 2. července 1951 vnikli kolem 22:30 do budovy místní školy v Babicích dva muži ozbrojení samopaly. Další dva hlídali před školou.
Palba do komunistů
Ve škole v tu dobu sídlil Národní výbor – a právě ten byl cílem útočníků. Donutili čtyři úředníky, aby odešli na chodbu. Tam je postavili ke zdi a z několika metrů do nich začali pálit ze samopalů. Stačilo jen několik dávek a tři úředníci padli mrtví k zemi. Čtvrtý byl těžce zraněn, ale podařilo se mu utéct.
Policie, tehdy nazývaná Sbor národní bezpečnosti začala po pachatelích okamžitě pátrat. Pomáhaly jí přitom jak Lidové milice, tak armáda. Přímo v Babicích byl objeven otec jednoho z útočníků, který ve strachu prozradil, že jeho syn se i s kumpány skrývá v nedalekém žitném poli. Armáda nasadila do pátrání i letadla, jedno z nich pak na udaném místě opravdu objevilo skupinku mužů. Celé pole bylo neprostupně obklíčeno a čtveřice vyzvána, ať se vzdá.
Všichni odmítli, došlo k urputné přestřelce a dva při ní zemřeli. Další dva byli zatčeni, jeden z nich s těžkým zraněním.
Oficiální verze
Pak začalo vyšetřování, od počátku dost podivné. Podle policejních protokolů vše naplánoval Ladislav Malý, údajně agent americké tajné služby CIC. Tři další muže měl svést ke zločinu, aby vyvolal v Československu atmosféru strachu. Státní bezpečnost zjistila, že na organizaci masakru se podíleli další lidé, zejména členové katolického kléru.
Hned několik dnech po vraždě začalo rozsáhlé zatýkání, pak přišly monstrprocesy, popravy a nakonec i vysídlování. Celkem bylo vyneseno 11 trestů smrti, mezi popravenými byl i ochrnutý muž a tři kněží. Kněží byli při výsleších brutálně mučeni, takže se k vraždám sami přiznali – a to přesto, že seděli už měsíc před akcí ve vězení.
Podivné okolnosti
Už v té době se objevila spousta okolností, které na případ vrhaly podivné světlo. Například chování čtveřice vrahů bylo naprosto nelogické: místo, aby uprchli co nejdál, skryli se jen pár kilometrů od Babic. Skoro to vypadalo, jako by je tam někdo úmyslně držel… Stejně podivné jako chování útočníků byly i metody vyšetřovatelů. Nikdy nebyla provedena balistická expertiza, ani nebyla určena zbraň, ze které se střílelo. Jediný přímý svědek hrůzné vraždy měnil výpovědi – jednou tvrdil, že první začal střílet Malý, v pamětech však tvrdí, že to byl jiný z útočníků. Policie ani pořádně nezdokumentovala průběh pátrání, zmatky panují i v popisu zatýkání.
Záhadný agent Malý
Syn prvorepublikového četníka se po válce oženil, měl dvě děti a pracoval v lázních v Jeseníku. V roce 1949 odešel do Rakouska, kde opravdu pracoval pro CIC. Už o dva roky později se však vrátil zpět do Československa. Hned po návratu se pokoušel kontaktovat své známé a přesvědčoval je, aby mu pomáhali s protistátní činností. Jeho hlavním úkolem byl údajně únos arcibiskupa Berana za hranice. Celou dobu se však choval značně podezřele; hodně pil, vybuchoval a neustále se chlubil akcemi, které nemohl provést. Spousta osob, na které se obrátil, mu odmítala věřit a část z nich ho dokonce podezírala ze spolupráce s komunistickou StB.
Návrat Babického případu
Po roce 1968 se postižení z babické kauzy pokoušeli o rehabilitaci, ale všichni marně. Po návratu komunismu se o případu dlouho mlčelo. Pozornost se k němu upřela a ž v 70. letech, kdy se stal základem pro epizody se seriálu 30 případů majora Zemana. Obec v něm byla přejmenována na "Plánice" a hrdinný Zeman v něm likvidoval třídní nepřátele schopné všeho.
Záhada až dodnes
Co se přesně v Babicích stalo, je dodnes záhadou. Existují dvě teorie, ale ani pro jednu neexistuje věrohodný a nezpochybnitelný důkaz. Jedna tvrdí, že Malý byl agentem CIC, který se vymkl kontrole a po návratu do Československa začal zabíjet a mstít se. Pravdou je, že z vídeňské centrály, kde pracoval, musel utéct, protože tam zpronevěřil tisíce schillingů.
Druhá říká, že Malý byl ve skutečnosti agentem dvojitým. Pracoval pro StB a vraždu organizoval na její objednávku. Existuje sice mnoho náznaků, které tuto verzi podporují, ale malý není nikde v databázích StB veden, a dokonce ani neměl řídícího důstojníka.
Podle historiků to není možné – ledaže by se Malý jen rozhodl, že jeho chování StB prospěje a spolupracoval bez konzultace a z vlastní vůle bez kontroly. Na druhou stranu – objevily se záznamy ze schůze místní KSČ, kde se plánovalo, že "tvrdě zakročí proti klerikálům“. Tomu by nasvědčovaly i oběti útoku – žádný z mrtvých nebyl opravdovým komunistou, většina chodila poctivě do kostela. Zdá se tedy, že oběti byly už dopředu pečlivě vybrány….
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz