Yetti vznikl v ruské vojenské laboratoři, tvrdí novinář

V Rusku se už desítky let objevují zprávy o podivném tvorovi, který je podobný Yettimu. Ruský vědec z Abcházie tvrdí, že tito tvorové vznikli jako vojenský pokus o zkřížení člověka a opice.

Humanoidní bytosti jako Yetti se objevují nejčastěji ve východní části Ruska, případně v zemích, které s ním souvisí. Vědec Zurab Mikvabia poskytl ruskému deníku Pravda rozhovor, ve kterém tvrdí, že za jejich původem je armáda.

Podle něj je většina informací o Yettim neprostupně zavřená v archívech a očití svědkové, kteří na pokusech zkřížit člověka s opicí pracovali, jsou už dávno mrtví. Podle biologa ale několik svědectví a nepřímých náznaků existuje. Dokazuje například, že první zprávy o sněžném muži se časově až nápadně shodují s prvními zmínkami o sovětském biologickém výzkumu. Obě události spadají do třicátých let dvacátého století.

Expedice do nitra Afriky

Dr. Mikvabiovi se také podařilo získat svědectví přímého účastníka Vladimíra Barkaie, který mu potvrdil, že viděl záznamy o těchto pokusech. Sovětská armáda se v době těsně před II. světovou válkou snažila získat velké lidoopy, dokonce vypravila speciální expedici, která je měla získat z Afriky. Armáda na to dostala částku ve výši 15 tisíc dolarů – v té době to byl malý poklad. Inspekci vedl důstojník a vědec v jedné osobě – profesor Ilja Ivanov. Roku 1926 jeho expedice dorazila do Francouzské Guiney a v Kindi založila pokusnou stanici. Co přesně se tam dělo, není známé, ale archiv suchumské akademii má dopisy, kde si jeho podřízení stěžují, že pokusy oplodnit černošky gorilím spermatem jsou pro nepřijatelné.

Expedice však byla prý neúspěšná, černošky tyto pokusy odmítaly. Lovit živé gorily bez uspávacích injekcí, které v tuto dobu ještě ani neexistovaly, bylo nesmírně nebezpečné. Výprava skončila, když byl při lovu goril zabit Ivanovův syn.

Kříženec člověka a gorily

K pokusům mělo v SSSR docházet zřejmě v oblasti, kde dnes leží chráněné oblast Askania-Nova. Tam se ruští biologové podle vědců pokoušeli křížit nejrůznější tvory – například býky a gazely. To všechno byl ale jen první krok k tomu získat křížence člověka a zvířete.

Na pokusech se měl údajně podílet i Vladimir Rosanov, slavný chirurg, který operoval i Lenina. Na své pokusy prováděné pro armádu si vyžádal 50 lidoopů, gorily, šimpanze i gibony. Ten ale jen navázal na starší výzkum svého kolegy Sergeje Voronova, který ve Francii implantoval lidem opičí žlázy. Chtěl tak zvýšit sílu člověka, ale také potenci pro muže.

K čemu chtěli Rusové míšence?

Sovětská věda mohla chtít lidsko-opičí míšence k více účelům. Jednak z ideologického hlediska bylo pro komunistickou vědu důležité, aby dokázala, že člověk je vlastně jen zvíře. Kdyby se mohl křížit s opicí, bylo by to pádným argumentem proti západnímu světu. Ale sovětskou armádu jistě zajímala i možnost, jak získat silnější a agresivnější vojáky, což by člověk se silou gorily jistě byl. Není nepravděpodobné, že pokud se sovětským vědcům podařilo míšence opravdu získal, mohli uprchnout do přírody a v hornatém terénu se skrýt a případně i rozmnožit.