Hrdinové ze ZOO: lidé je milují!

Příběh tygřice Isabelly vzal za srdce statisíce našich diváků i čtenářů. Podobně si ale lidé zamilovali víc zvířat.

Jsou zvířata, která si lidé zamilují na první pohled. U nás i ve světě by se našlo hodně příkladů zvířat, která vstoupila do našeho povědomí. Některé končí dobře, jiné hůř a další jsou tragické. Podívejte se na nejzajímavější zvířecí příběhy ze ZOO.

Gaston: jediný lachtan s pomníkem

Povodně roku 2002 si vyžádaly spoustu obětí – lidských i finančních. Stoletá voda silně zasáhla i pražskou ZOO. Desítky zvířat uhynuly, další museli zabít sami ošetřovatelé. Symbolem povodní se stal lachtan Gaston. Velké vody využili celkem tři lachtani - samice Julie se brzy vrátila domů, druhou samici Myšku chytili u Mělníka. Ale dvanáctiletý samec Gaston si to zamířil Vltavou dál na sever.

Zdálo se, že míří do moře, neomylně postupoval čím dál víc na sever. Záchranáři se ho sice pokoušeli chytit, ale lachtanovi se přesto podařilo překonat německou hranici. Chycen byl nakonec až u Drážďan. Radost z jeho návratu do Prahy však brzy překonala smutná zpráva: Gaston cestu nezvládl. Uhynul při převozu z Drážďan do Prahy. Podle ředitele Zoo Petra Fejka mohl být příčinou smrti šok, vyčerpání nebo vnitřní zranění. Gaston sice zemřel, ale jeho jméno žije pořád – v pražské Zoo po něm pojmenovali restauraci, a dokonce mu postavili sochu.

Moja a Tatu: první gorily on-line

Gorilí holčička Moja se stihla stát miláčkem Čechů ještě dřív, než se narodila. Její porod totiž přenášel on-line Český rozhlas ve velmi úspěšném projektu Odhalení. Gorilí tlupa vedená obrovským Richardem je pod dozorem kamer dodnes a diváci se mají pořád nač dívat. Od roku 2005, kdy projekt vznikl, se tlupa rozrostla o samici Kambu a především o Tatu. Malý gorilák je klaunem tlupy a se svou sestrou neustále provádějí nějaké skopičiny. Gorily (a diváci s nimi) však zažili i smutné chvíle. Jednou z nejhorších byl nevydařený porod gorilice Kamby – její mládě při něm zemřelo… O pražských gorilách už vyšlo i několik knih.

Tom a Bill: medvědí dvojčata z Brna

Úspěšný odchov ledního medvěda je vždycky úspěch. A když se medvídci narodí dva, je to důvod k oslavě! Takže když se vloni v Brně narodili medvědí bráchové, později pojmenovaní Tom a Bill, slavilo se opravdu pořádně. Není se co divit – ZOO na Prýglu díky nim stoupla návštěvnost téměř o třetinu a o bílých krasavcích se začalo mluvit po všech brněnských šalinách. Medvědi jsou pojmenováni podle frontmanů německé (a dost strašlivé) teenagerovské skupiny Tokio Hotel.

V poslední době fanoušky medvídků rozhořčila zpráva, že cesty medvídků se rozejdou. Novým domovem Billa se stane zoo v německém Gelsenkirchenu a bratr Tom se přestěhuje do pražské zoologické zahrady. Brněnští zoologové se k tomu rozhodli proto, aby umožnili jejich mámě znovu počít. K radostné události by snad mělo dojít už na jaře 2009!

Keiko: zachráněná kosatka

Že vám tohle jméno nic neříká? Není se co divit – kosatka Keiko se totiž stala obětí vlastní popularity. Většina lidí ji zná jako Willyho. Jak je to možné? Keiko se narodil roku 1979, kdy ho ještě jako mládě chytili islandští rybáři. Od té doby se nádherná kosatka stěhovala z jednoho oceanária do druhého a všude se stávala miláčkem návštěvníků. Proto si ji vybrali filmaři pro roli Willyho ve filmu Zachraňte Willyho. Byl to obrovský trhák – warnerům vydělal stovky milion dolarů. Okamžitě po odvysílání filmu vznikla kampaň Zachraňte Keiko.

Jeho fanoušci chtěli, aby se mohl vrátit zpět do moře. Spousta odborníků před tím varovala, Keiko podle nich nebyl schopen návratu do přírody. Při jednom z tréninků „pohybu na volném moři“ se Keiko roku 2002 ztratil. Čtvrt roku se o něm nevědělo, ale pak se kosatka zničehonic objevila u norských břehů. Zcela vyhladovělá a agresivní. Výzkumnící se ji pokusili zachránit, ale marně – Keiko zemřel na jaře roku 2003 na zápal plic. Jeho pohřbu se účastnilo přes 700 lidí.

Knut: dvojnásobný berlínský sirotek

Lední mevídek Knut z berlínksé Zoo to měl těžké už od narození. Jeho matka ho hned po porodu (roku 2007) zavrhla a fanatičtí „ochránci zvířat“ pak požadovali, aby byl raději utracen. Prý pro něj smrt bude milosrdnějším řešením než život v zoologické zahradě… Berlín ale nemá ve znaku medvěda jen tak zbůhdarma. Berlíňané se za „svého“ medvídka postavili jako jeden muž – a Knuta se podařilo zachránit. Byl však zoufale podvyživený a jeho šance na přežití byly minimální. Za přežití vděčí jednomu člověku: ošetřovateli Thomasovi Dörfleinovi.

Ten se o něj staral jako o vlastní dítě a medvídka vypiplal v krásného ledního medvěda. O to víc všechny Knutovy fanoušky zaskočilo, když před několika dny Thomas Dörflein zemřel. Knutt tak osiřel už podruhé. Ale dnes už je to velký medvěd, takže se ztrátou snad vypořádá. Celé Německo mu při tom drží palce!