“Dominik Hašek řekl, že končí. Já mu nevěřím,“ říká brankářův parťák z Detroitu Jiří Hudler.
Náš nejlepší gólman hokejové historie, naganský hrdina Dominik Hašek, se letos do brány určitě nepostaví. Povšimněte si důležitého slůvka: letos. Z každého Haškova vyjádření je totiž jasně cítit, že definitivní konec kariéry ještě zdaleka neohlásil. Nyní si rok odpočine a během té doby vymyslí svůj velkolepý návrat! Alespoň to si myslí jeho bývalý spoluhráč Jiří Hudler i velká část hokejové veřejnosti.
Teď nechci nic předjímat
Fenomenální gólman svou kariéru již jednou ukončil. Těžké životní rozhodnutí udělal po sezoně 2001/2002, kdy s Detroitem získal vytoužený Stanley Cup. Odcházel po vzoru antických hrdinů, jenže si neuvědomil, jak moc hokej miluje. Už po roce tak ohlásil velkolepý návrat do NHL. Ten sice moc slavně nedopadl, ale to vem čert. Důležitá je paralela, která se přímo nabízí. Získal nejcennější pohár světa, ohlásil roční přestávku a pak se vrátil na ledová kolbiště. “Ničeho nelituju. Jsem rád, že jsem se k hokeji vrátil, podařilo se mi tak znovu vyhrát Stanley Cup,“ hodnotí s odstupem času Hašek, který se po šesti letech chystá udělat stejný krok. “Dávám si pauzu. Budu dělat věci, co mě baví, a co bude v budoucnu, to se teprve uvidí. Teď nechci nic předjímat,“ říká opatrně o svých plánech.
Hudler: Fyzicky na to má!
Hašek nyní putuje po Moravě se Stanley Cupem a vypadá docela šťastně a spokojeně. Že by si tedy začal definitivně zvykat na život bez hokeje? Jeho kamarád Jiří Hudler si to nemyslí. “Nevěřím tomu, že skončí,“ říká na rovinu a dodává, že by se nedivil, kdyby Hašek začal vyhrávat v něčem jiném. “Dominik je hokejová legenda, má velké hokejové srdce. Své místo v síni slávy má jisté,“ pěje ódy na svého bývalého spoluhráče. Slavnému Dominátorovi bude příští rok už úctyhodných 44 let, podle Hudlera však žádný problém! “Fyzicky na to má. Podle toho, jak se o sebe stará, jak trénuje… Je to hrozný dříč,“ poznamenává obdivně.
Když si dáme všecny tyto indicie dohromady, nemůžeme než podotknout: Za rok na viděnou, Dominiku...
