S útočníkem Zlína jsme si povídali o zápase proti Karlovým Varům, kapitánských povinnostech či spolupráci s Petrem Leškou.
Tento rok je pro Jaroslava Balaštíka nesmírně úspěšný. V únoru získal korunu pro krále střelců extraligy, v dubnu se mu narodila dcerka a v září vedl poprvé v extralize svůj tým s kapitánským “céčkem“.
Co mu udělalo největší radost, to je snad jasné…
“Určitě nebudu první, kdo řekne, že mu narození dcerky změnilo život. Když přijdu domů a vidím ji, jak si hraje, všechny starosti rázem zmizí,“ poznamenává dojatě Balaštík, který pro své mužstvo získal cenný skalp vicemistra extraligy.
Debakl z Plzně jste napravili vítězstvím 2:0 nad Karlovými Vary. Změnili jste nějak zásadně taktiku, nebo za vaším zlepšeným výkonem stojí něco jiného?
Taktiku jsme vyloženě nezměnili, ale hráli jsme první zápas doma a chtěli jsme hrát víc aktivně. A to se nám podařilo.
Obě branky jste vstřelil vy. Pochlebovali vám spoluhráči v kabině hodně?
Ani moc ne (směje se). Já chci hlavně říct, že jsem hrozně rád, že se nám v tom důležitém zápase podařilo zvítězit. Pro mě to bylo neobyčejné i proto, že jsem poprvé před domácím publikem nastoupil s kapitánským “céčkem“.
Musel jste díky nové funkci nějak změnit své chování na ledě?
To zase ne, zatím k tomu nebyl důvod. S rolí vůdce se teprve sžívám, každý zápas mi v tomto směru přináší nové poznatky. Ale na druhou stranu si nemyslím, že by mě to na ledě nějak výrazně ovlivňovalo.
Radil jste se o tom s Miroslavem Okálem, který kapitána Zlína vykonával několik let?
To nastane až při slabších chvílích, kdy se nám nebude moc dařit. Určitě to spolu pak probereme. Ale já vím, že Miro byl pro tým vždy příkladem, svou bojovností dokázal strhnout celé mužstvo. To byla jeho největší síla.
A jaká je ta vaše? Jste spíš ten typ kapitána, který na hráče bez problémů zařve, nebo na ně působíte "klidnou sílou" a spíš se jim snažíte poradit?
Tak něco odehráno už mám, poradit jim můžu. Ale hlavně je chci táhnout svými výkony na ledě, což se mi včera snad podařilo.
Projevil se na vašem výkonu fakt, že jste hrál znovu v jedné lajně s parťákem Petrem Leškou?
Spolu jsem nastoupili už ve třetí třetině v Plzni a trenéři se nyní rozhodli, abychom spolu hráli už od začátku. Varianta s Andrejem Kollárem u mě na centru určitě může znovu nastat, ale já jsem rád, že jsem hrál s Petrem. Jsme sehraní, tam není co zkoušet. Před zápasem jsme spolu prohodili pár slov o tom, jak budeme hrát, a klapalo to. Víme, co od sebe můžeme čekat.
Máte k němu tedy asi o něco blíž než k ostatním spoluhráčům…
Určitě. Nejlepší roky kariéry jsem strávil po jeho boku a sedím vedle něj i v šatně. Ten vztah je trochu jiný.
Teď bych zabrousil někam trochu jinam. V minulé sezoně jste byl nejlepším střelcem základní části extraligy, jak moc těžké bude tento triumf obhájit?
Abych pravdu řekl, na tohle vůbec nemyslím. Nechci se tím svazovat. Loni jsem vstřelil 29 branek a ani to nám na play-off nestačilo. Samozřejmě ale vím, že čím víc těch branek dám, tím lépe na tom budeme.
Neřekl jste si třeba někdy, že kdybyste hrál za lepší extraligový klub, těch branek by mohlo být ještě víc?
Ne, takhle nepřemýšlím. Já hraji za Zlín a loňská sezona se nám prostě nepovedla. Navíc mé osobní maximum je 30 branek za sezonu. To jsem dal, když byla výluka v NHL, a my měli opravdu skvělé mužstvo, které došlo až do finále. Takže i když se nám loni nedařilo, gólově jsem na tom byl podobně.
