Hašek: Chyběl mi pocit radosti z vítězství. ROZHOVOR

Rozhovor s legendárním brankářem, který se po roční přestávce opět vrací k hokeji.

Čtyřiačtyřicetiletý Dominik Hašek podepsal roční smlouvu s následnou opcí s extraligovými Pardubicemi. Více čtěte ZDE.

 Hrdina olympijských her v Naganu a dvojnásobný vítěz Stanleyova poháru se tak po patnácti letech objeví v dresu svého mateřského klubu. Za Pardubice naposledy krátce chytal v roce 1994.

Co si o jeho návratu myslí hokejoví experti? Více čtěte ZDE.

VIDEO: Dominik Hašek na tiskové konferenci

Proč jste podepsal smlouvu zrovna s Pardubicemi?

Jsem moc rád, že jsem podepsal kontrakt s nejhokejovějším klubem v Česku s fantastickou tradicí. Důkazem toho je počet diváků, který chodí na každý zápas a s Pardubicemi jsem prožil větší část svého života. Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych mohl hrát doma hokej za jiný klub.

Proč jste se opět rozhodl k návratu k hokeji?

Do hokeje jsem měl opravdu chuť, chtěl jsem si ještě zahrát za Pardubice, být v brance a chyběl mi ten pocit radosti z vítězství.

Měl jste i jiné nabídky?

Žádné nabídky nebyly, průběžně mi volalo několik agentů ze zahraničí, ale dal jsem hned všem najevo, že nemám zájem se o tom bavit. Kontaktovaly mě asi čtyři kluby a když se objevily spekulace v tisku o mém návratu, tak další dva. Já jsem to ovšem házel vše do autu, jelikož jsem věděl, že za žádný jiný klub než Pardubice hrát nebudu.

Jak bude vypadat tvoje příprava?

Na ledě jsem teď rok nebyl, tak určitě je zapotřebí se připravit jako na každou novou sezónu. Zpočátku se budu trénovat s koučem brankářů Brukem a příprava se bude muset trochu změnit. Bude delší, dříve jsme se připravovali šest týdnů, teď to vidím tak na osm. Pak se připojím k mužstvu, po týdenní suché přípravě půjdeme 20. července na led.

Co ke tvému návratu říká tvoje rodina?

Určitě mi to nerozmlouvali, v první chvíli to bylo pro ně překvapení. Rodina se na můj návrat těší a podporuje mě v tom.

Jak hodnotíš kvalitu české hokejové extraligy?

Tak myslím si že nemá špatnou kvalitu, ale je to úplně jiný hokej než v zámoří. Více se bruslí a nahrává, ale na druhou stranu není takový tlak před brankou. Vím, že mi není už dvacet, ovšem kdybych necítil, že na to mám a že mi nechybí chuť a motivace, tak bych se nevracel.

Přemýšlíte vůbec kolik synů vašich bývalých spoluhráčů či soupeřů bude proti Vám hrát?

Tak o tom jsem vůbec nepřemýšlel, je to pro mě nepodstatné, spíše mě zajímá abych se vrátil v té nejlepší formě.

Jak vidíte Vaší účast na olympiádě ve Vancouveru?

Je to jeden z motivačních prvků mé přípravy, ale v tuhle chvíli je těžké odhadovat v jaké formě se budu nacházet a v jaké formě budou ostatní brankáři. V každém případě to ale někde v hlavě vzadu mám.