Rozhovor s nejúspěšnějším českým skokanem na lyžích posledních let Jakubem Jandou.
Kariéra frenštátského rodáka Jakuba Jandy připomíná jízdu na horské dráze. Po chudých letech vyletěl nahoru jako kometa, když ovládl Světový Pohár, zvítězil v prestižním Turné čtyř můstků a získal stříbro a bronz ze světového šampionátu v Oberstdorfu. Jenže poté se poroučel stejnou rychlostí k zemi.
Naděje na získání ztracených pozic svitla v minulém roce, kdy se Janda vrátil těsně před začátkem sezony k úspěšné spolupráci se slovinským trenérem Vasjou Bajcem, jenž ho dovedl k všem předchozím úspěchům.
V letošní sezoně může Janda dosáhnout dokonce ještě lepších výsledků, než loni. Zatímco v minulé sezoně absolvoval ještě přípravu s bývalým reprezentačním trenérem Richardem Schallertem, který se mu snažil naordinovat nevyhovující styl, tak letos už se Janda připravuje s Bajcem.
Jakube, v jaké fázi přípravy se momentálně nacházíte?
Teď jsem momentálně na zahradě (smích). Minulý týden jsem byl s Vasjou Bajcem v Rakousku, kde jsem skákal nejprve v Ramsau na malém můstku a poté v Innsbrucku na velkém můstku. Po návratu jsem opět začal s kondičním tréninkem.
Důraz na trénink kondice je pravděpodobně tím rozdílným prvkem ve vaší přípravě v porovnání s minulými léty?
Určitě. Z hlediska kondiční přípravy je to daleko náročnější. Hodně se věnujeme tréninku síly, díky čemuž jsem dokonce přibral i dvě kila ve svalové hmotě. Za 14 dní už ale budeme směřovat vše k dynamice, aby se vrátila rychlost a dynamická výbušnost.
Vy jste za ta léta, co závodíte, už vyzkoušel řadu různých tréninkových přístupů. Nemáte i přesto ve své přípravě nějakou specialitu?
Největší zvláštností je určitě to, že se nepřipravuji s kolegy z reprezentace, ale sám. Mám schválený individuální plán, který vedení reprezentace respektuje.
A jak se vlastně v tuto chvíli cítíte?
Udělali jsme zase nějaký krok kupředu. Letos mám tu výhodu, že jsem začal s Vasjou už od jara, kdy jsme najeli na kondiční přípravu, takže fyzicky se cítím skvěle. Tak dobře jsem na tom dlouhé roky nebyl. Snad je to krok správným směrem. Je před námi olympiáda, takže všechno směřujeme k tomu.
V minulé sezoně jste na tom byl výsledkově výborně v tréninkových kolech a kvalifikacích, ale vinnou stresu se vám nedařilo v závodě. Snažíte se to nějak řešit?
Potřebuji odskákat co nejvíce dobrých skoků, aby se to poté projevilo v závodě. Když si vezmu tréninky nebo kvalifikace, tak zde skoky vycházely. V závodech jsem vinnou stresu dělal úplně zbytečné chyby. Potřebuji svoje pohyby zautomatizovat, abych v závodech nechyboval i ve chvíli, kdy budu pod tlakem.
Kdy vás vlastně čekají první závody?
Za 14 dní odjíždím za Vasjou do Slovinska, kde se konají letní závody Kontinentálního poháru. Teď jsme skákal celou dobu sám, takže nemám žádné srovnání. Zde si chceme kromě nájezdových rychlostí porovnat s konkurencí i materiálové vybavení. Světový pohár poté začíná na začátku srpna.
Projevil se váš ústup ze slávy negativní způsobem na vztahu se sponzory?
To vůbec ne. Mám podepsanou smlouvu s firmou Elan, která pro mě udělá, na co si jen vzpomenu. Ve chvíli, kdy mám nějaký problém s lyžemi, tak Vasja zvedne telefon, šéf Elanu pro skokanský sport sedne do auta a doveze mi nové lyže. Ze všech závodníků, které podporuje firma Elan, mám jeden z nejlepších servisů na světě.
Jak jsou pro vás výsledky v letní části Kontinentálního či Světového poháru důležité?
Když se dostanete v létě na nějakou úroveň, tak můžete počítat s tím, že v zimě na tom budete stejně, ne-li lépe. Minulý rok to pro mě začalo hodně špatně, když jsem se nedostal v Kontinentálním poháru do druhého kola. Po příchodu Vasji jsem začal tvrdě trénovat a ve Světovém poháru jsem dokázal být na pátém místě. Bohužel jsme loni začali pět minut po dvanácté, což se poté projevilo v zimě.
Jak teď vlastně funguje vaše spolupráce s Vasjou Bajcem, který stále trénuje tureckou reprezentaci? Není to v tomto ohledu problematické?
Hodně času teď trávím s tureckou reprezentací, abych mohl být co nejčastěji s Vasjou. Svým způsobem jim vlastně pomáhám. Vidí, jak skokanský sport vypadá na profesionální úrovni, protože jsou to kluci, kteří skáčou druhým nebo třetím rokem. Každopádně angažováním Vasji udělali Turci tu nejlepší možnou věc, protože on je nejenom dobrý trenér, ale i manažer a obchodník. Díky svým známostem je vybavil od ponožek až po lyže.
Vraťme se ještě k olympiádě. Jak je pro vás nadcházející sezona, v níž se koná tento sportovní svátek, důležitá?
Když se zeptáte jakéhokoliv zimního sportovce, čeho by chtěl dosáhnout, tak vám odpoví, že chce z olympiády medaili. Dělám všechno pro to, aby to ve Vancouveru vyšlo, co nejlépe. Ale v našem sportu bohužel forma nelze naplánovat.
Je olympijská sezona vaší poslední?
Byl jsem rozhodnutý, že skončím po světovém šampionátu v Liberci. Když jsme do toho ale šli s Vasjou, tak mi řekl, že jestli to chci dodržet, tak se nemáme o čem bavit. Chtěl, abych vydržel nejméně do olympiády, jinak se mnou nebude spolupracovat a já jsem souhlasil. Nahrává tomu i fakt, že věková hranice se teď posunula. Ale záleží to na tom, jak to půjde.
Máte vlastně vzhledem k nabitému programu čas na váš milovaný koníček, kterým je motorismus?
Teď tady sedím u garáže a dívám se na svou formuli. Letos už byly dva závody, ale bohužel jsem neměl čas. Ale určitě se letos chystám odjet alespoň zářijový podnik v Brně. Hrozně mě láká. Těším se na to, až zase sednu do formule a vyjedu na trať. Sice se bude ze začátku trochu bát, ale je to pro mě takové relaxování. Jsem rovněž milovníkem závodů formule 1, z nichž se viděl letos snad všechny.
Mají automobilové závody něco společného s vaším sportem?
Určitě. Například Jane Ahonen jezdil drugstery, v nichž se jezdil ohromnou rychlostí. V závodech, které jezdím já, se pohybuji v rychlosti kolem 230 km/h. Pomáhá mi to, protože se tím učím rychlost vnímat trochu jinak, což je prospěšné na můstku, kde mi potom připadá, že mám na všechno spoustu času.