Legendární fotbalista Pavel Nedvěd přijel do Česka a potvrdil, že fotbal v Itálii je pro něj uzavřená kapitola.
Bývalý hráč Juventusu Turín přijal pozvání, aby zavítal na zápas Ondrášovka Cupu mezi přeborovým týmem Radotína a druholigovou Duklou Praha. Dorazil o hodinu dříve, provedl čestný výkop a pak usedl mezi diváky, odkud sledoval vítězství hostů 10:0.
Nedvěda do Radotína zlákal jeho advokát Bronislav Šerák, který za místní klub od zimy chytá. Vítěz Zlatého míče za rok 2003 ale fandil spíše pražské Dukle. V ní s velkým fotbalem začínal a v neděli se mohl podívat, jak si vedou jeho následovníci.
Na reportáž ze Sportovních novin se podívejte ZDE:
Zřejmě nejlepší hráč české fotbalové historie se ochotně podepisoval všem příchozím, rozdával úsměvy do objektivů a obdržel památný dres Dukly s jmenovkou Méďa a číslem šest. Pak se zastavil u novinářů a poskytl následující rozhovor.
Co říkáte na spekulace o vaší další fotbalové budoucnosti? Bavíte se tím?
Jsem na dovolené a moc to nesleduju. Co přesně budu dělat dál, ještě nevím. Jisté je, že v Itálii jsem ukončil kariéru, tam je to uzavřená kapitola. Teď přemýšlím nad tím, že bych pokračoval někde jinde, nebo bych začal třeba trénovat. Uvidíme.
Prozradíte, odkud máte nabídky?
Z celé Evropy. Ale pro mě přichází v úvahu už jen Amerika.
Tam jste ostatně strávil i dovolenou...
No jasně, byl jsem si to tam okouknout (směje se). Dřív se nám po sezoně nechtělo s rodinou daleko cestovat, ale teď jsme se tam s manželkou a dětmi rozjeli. Bylo to zajímavé, líbilo se nám tam. Ovšem byla to dovolená, nic víc.
Existuje možnost, že byste si dal od fotbalu roční pauzu a pak se k němu vrátil?
To určitě ne. Když se člověk nevrátí na trávník do tří měsíců, nemá šanci pokračovat.
Udržoval jste se tedy v kondici během dovolené?
To dělám vždycky, ale nejdůležitější je fotbalová praxe. Musíte se připravovat s mužstvem, jen běhání vám nepomůže.
Je ještě ve hře možnost, že byste se stal asistentem trenéra Juventusu Cira Ferary?
Juventus by to chtěl, přejí si to. Já jsem jim jasně řekl, že to zvážím, ale taky to, že se na to moc necítím. Chyběl by mi od hráčů potřebný odstup, jsem s nimi moc spjatý.
Jak probíhaly námluvy s koučem Interu Milán José Mourinhem, jenž vás lákal do týmu?
Volali jsme si každý den. To, že mi v mém věku nabízel smlouvu na dva roky, je pro mě velké ocenění. Ani ekonomická stránka nebyla zanedbatelná, ale nakonec jsem to nepřijal. Rozhodly jiné aspekty.