Nejčastější chyby začátečníků

Samotná pravidla pokeru jsou velmi snadná a každý se je naučí poměrně rychle.

V článku určeném právě začínajícím hráčům se podíváme na to, jaké chyby pokeroví “greenhorni” obvykle dělají. Pokud si je sami na sobě uvědomíme, může nám to ve vlastním rozvoji opravdu významně pomoci.

Nemusíte se cítit nějak špatně – touto fází a těmito situacemi si projde snad každý. Hráči se ale liší v tom, jak rychle se naučí svou hru změnit a pokročit tak na vyšší úroveň.

Podívejme se tedy na pět nejčastějších klasických chyb, kterých se dopouštějí začínající pokeroví hráči.

1) Příliš častá hra před flopem

Právě tohle je asi největší a nejčastější z chyb, kterých se začátečníci dopouštějí. Noví hráči hrají mnohem více startovních kombinací, než by měli. Je třeba důkladně vybírat karty, které chceme hrát. Počty takových silných kombinací se v radách odborníků liší, podíl her, kterých se účastníme, by se měl pohybovat mezi 10-25%. Vždy také záleží na počtu hráčů u stolu, čím je méně hráčů, tím více stoupá síla karet. Při plně obsazeném stole (9 hráčů) by se mělo hrát cca 10-15% her, při 6 max se toto číslo může přehoupnout přes 20% a při heads up (2 hráči) může kvalitní a zkušený hráč hrát opravdu mnohem více hand. Globálně by se začínající hráči měli držet dvou klasických českých přísloví a mít stále na mysli, že trpělivost růže přináší a kdo si počká, ten se dočká.

2) Přehnaně dlouhá hra po flopu

Tohle je vlastně takové rozšíření předchozí chyby – začátečníci nejen, že hrají příliš mnoho her před flopem, ale navíc s těmito kartami někdy hrají zbytečně dlouho. Klasickým příkladem je situace, kdy takový hráč zůstává ve hře až do riveru s jakoukoliv (i nízkou) dvojicí či draw. Tohle úspěch určitě nepřinese, každé dorovnání či sázka si zaslouží zvážení. Navíc mějte na paměti, že během hry je důležité se snažit různými způsoby získávat informace o síle soupeřových karet. Žádnou informaci z nikoho nedostanete pokud budete pouze dorovnávat (callovat), naopak pokud vsadíte (bet), často hned podle soupeřových reakcí snadno zjistíte na čem jste a co od něho můžete očekávat v další fázi hry. Call je většinou nejhorší move, který můžete udělat. Bet či raise (zvýšení) vám dá nejenže potřebné informace, ale zároveň vám zjedná u stolu respekt. Jeden z hlavních rozdílů mezi dobrými a špatnými hráči je mj. ve schopnosti položit (fold) i dobré karty. Nikdy tedy nebluffujte na špatného hráče. Jak říká jeden z nejuznávanějších turnajových hráčů Antonio Esfandiari, nejlepší cesta k vítězství je fold.

3) Hra více založená na pocitu než na kartách, situaci a číslech.

Opravdu velké množství nováčků spoléhá na něco jako „pocit“, „intuici“ či „feeling“. To může přinést úspěch jednou či dvakrát, ale dlouhodobě to vycházet nemůže. Poker je hra, která je s matematikou velmi úzce spjata, proto bychom měli vždy vycházet ze šancí (odds) na výhru. Důležité je věnovat pozornost také pojmu expected value (viz jeden ze strategických článků na pokerzive.cz).

4) Nezvládání vlastních emocí

Poker je rozhodně hrou, ve které je obsažen stres, nervozita a emočně náročné situace. Pokud prohrajete několik her a přestanete své emoce ovládat, dostanete se tzv. do tiltu, nebudete hrát svůj nejlepší možný poker a budete dělat špatná rozhodnutí, která Vás budou stát žetony a potažmo i peníze. Rozhodnutí hrají v pokeru obecně klíčovou roli. A k tomu, abychom zvolili to správné, potřebujeme hlavu čistou, nezatíženou negativními emocemi z předchozích her.

Nemusí ale vždy jít jen o negativní emoci – stává se i to, že hráč po několika vyhraných hrách přechází do stavu určité euforie a věří tomu, že vyhrát může kteroukoliv hru. I na tuto chybu je třeba si dávat pozor a zbytečně neodevzdávat pracně vydobité žetony.

5) Uvažování v krátkodobém horizontu

Někdy se hráč dostane do situace, kdy zahrál správně, ale pot nezískal a říká si třeba: „Aha, ten pár es jsem měl položit, nevyhrál jsem s ním.“

To ale není správné. Pokud jste zahráli správně, nezáleží na tom, zda jste vyhráli či prohráli (i když tahle věta zní každému začínajícímu hráči zvláštně). Poker je hra, která se hraje (měla by se hrát) s dlouhodobým výhledem. Někdy prostě i poté, co učiníte správné rozhodnutí, hru prohrajete – a taková situace se může zopakovat i vícekrát či častěji, než je zdrávo. Je to způsobeno tím, že v tomto krátkém časovém úseku prostě nemáte štěstí. Nicméně je třeba vytrvat a držet se své hry – dlouhodobě na tom budou rozhodně lépe dobří hráči než ti špatní. Není podstatné kdo při maratonském běhu vede na prvním kilometru, ani na dvacátém, ale kdo je první v cíli. Poker se dá snadno přirovnat k maratonu či šachové partii, vždy musíte vědět, že nejdůležitější je jak hra skončí a ne jak začne.

6) Shrnutí

Dnes jsme se podívali na několik příkladů klasických chyb, kterých se v pokeru dopouštějí začínající hráči. Je opravdu zásadní snažit se je u sebe identifikovat a co nejdříve se jich zbavit a vyvarovat.

Shrňme si tedy rady, které jsme si zde dnes zmínili: Snižte počet her, které hrajete před flopem; pokud položení je správnou variantou, bez váhání karty zahoďte. Své rozhodování mějte založené na pevném základu, snažte se udržet emoce na uzdě a přemýšlejte vždycky v dlouhodobějším horizontu. Téměř vždy, když váháte mezi fold a call, fold je správný.

Snažte se na tyto zásady při hře myslet a uvidíte, že se Vaše hra zásadně zlepší. Říká se, že squash je jednoduchá hra, kterou se člověk naučí za rok, o tenisu se říká, že se dá naučit za deset let, pravidla pokeru se naučíte během pár minut, ale učit poker se budete celý život, každá hra pro vás může být poučná, pokud si ji dokážete správně zanalyzovat a poučíte se z ní.

Začátečníci dělají mnoho chyb, ale stejně tak chybují i profesionání hráči, ostatně se není čemu divit, velké turnaje se hrávají několik dní za sebou a není snadné udržet se ve 100% koncentraci. Poker je sport, a proto i v něm je potřeba nejen psychická, ale i fyzická příprava a kondice. Zároveň je poker jediným sportem, v němž naprostý začátečník a amatér může porazit (nikoliv porážet) ostřílené profesionály. Štěstí sice přeje připraveným, ale v pokeru určitě zažijete na vlastní kůži, co je to začátečnické štěstí.