Hlavním důvodem je rodina, říká před rozlučkou s reprezentací Jankulovski

Levý obránce Marek Jankulovski ve středu proti Severnímu Irsku odehraje 78. a poslední utkání v dresu se lvíčkem na prsou.

Marek Jankulovski patří od roku 2000 k základním stavebním kamenům české fotbalové reprezentace. V jejím dresu zažil vzestup a naposledy po prohře Slováků se Slovinci také hořký pád. Většinu chvil v národním dresu řadí matador z  AC Milán mezi ty nejhodnotnější vzpomínky.

Na rozhovor s Markem Jankulovskim se podívejte na videu:

"Pro hráče je reprezentace všechno, opravdu nejvíc. Vzpomínám na všechny ty chvíle moc rád, nejvíc asi na ME v Portugalsku, které se nám opravdu podařilo. Nejhorším momentem byla asi prohra s Tureckem na ME 2008. Patnáct minut před koncem jsme 2:0 vedli a pak ten zápas prohráli, to byla hrozná škoda," zavzpomínal Jankulovski na pondělním setkání s novináři na zámku Štiřín bezprostředně po jedné z posledních tréninkových jednotek v reprezentační soupravě.

Středeční závěrečné utkání s největší pravděpodobností zpackané kvalifikace MS proti Severnímu Irsku chce totiž dvaatřicetiletý borec pojmout jako svou rozlučku s národním dresem. "To, co jsem řekl, platí. Nějaká nostalgie asi přijde, až se vrátím do AC Milán. Rozhodl jsem se tak, těch důvodů je víc. Jednou to přijít muselo, jdu dál. Loučit se na mistrovství světa je rozhodně lepší, ale nedá se nic dělat," prohlásil Jankulovski, který za národní tým dosud odehrál 77 zápasů a vstřelil 11 gólů.

"Je třeba dát šanci mladším"

Zkušený obránce stále nemůže zapomenout na smíšené pocity po sobotní výhře nad Polskem. "Je to obrovské zklamání, byla znát i ta únava. Nebylo to příjemné, ale fotbal je někdy takový. Strašně nás to mrzelo, ale prohráli jsme si kvalifikaci v jiných zápasech už předtím," ví obránce AC Milán.

Jeho konec v reprezentaci je definitivní. "Nepřemýšlím tak, jestli zkusit ještě další mistrovství Evropy. Tam už mi bude 35 let, je třeba dát šanci mladším. Hlavním důvodem je rodina, jsem pořád pryč, chci si s dětmi více užít. Alespoň v té reprezentační pauze, jelikož v klubu hrajeme stále systémem středa - neděle, někdy děti vidím jen tři hodiny denně. O to nejlepší s dcerkami už jsem stejně přišel, ale chci to trochu napravit, neustále jsem někde na cestách," vysvětlil Jankulovski.

Poklona pro Nedvěda, Poborského a Šmicra

Ten také na dálku složil poklonu svým dnes už bývalým spoluhráčům z reprezentace, z nichž pokračuje v kariéře už jen posledně jmenovaný. "Hrál jsem s mnoha hráči, ale jména jako Nedvěd, Poborský, Šmicer - na ty člověk nikdy nezapomene, zůstane mu to v paměti. Vzpomínám, jak jsem v reprezentaci začínal na EURO 2000. Ten fotbal běží hrozně rychle, má kariéra jde pomalu ke konci. Ve dvaadvaceti jsem šel ven, je to skoro deset let," zakončil dvaatřicetiletý obránce.