Skácel asi štístkem sešívaných, po vzoru dalšího navrátilce Vladimíra Šmicra, nebude. Při jeho obnovené premiéře totiž vyrabovala Eden olomoucká Sigma.
V pondělní dohrávce Gambinus ligy se na levý okraj zálohy Slavie v zápase s Olomoucí postavil Rudolf Skácel. Člen reprezentačního výběru na loňském evropské šampionátu tak na sebe po více než šesti letech oblékl sešívaný dres. Návrat do známých míst, která jsou po zprovoznění nové verze Edenu značně modernizovaná, se bývalému hráči Panathinaikosu, Hearts či Southamptonu podle představ nepodařil. Mistrovský celek totiž kvůli vlastní střelecké nemohoucnosti prohrál 1:2. Více čtěte ZDE.
Nejprve oslavné chorály, po půl hodině hrobové ticho
“Nevyhráli jsme, takže premiéra nemohla být úspěšná,“ uvedl zklamaně fotbalista na slávistickém webu. Pondělní podvečer pro něj přitom začal v pravdě kouzelně, zpátky v Edenu jej totiž vřele přivítali fanoušci, kteří se na svého "Rudiho" evidentně těšili.
“Přivítání od fanoušků bylo hezké, moc jim děkuji, že na mě nezapomněli. Ta písnička byla také dobrá, ale jak jsem řekl, všechno to kalí to, že nemáme ani bod, takže převažuje spíše zklamání,“ přiznal Skácel. Slavia sice tlačila, ale už po půlhodině hry prohrávala s Hanáky o dva góly. “Máme tolik šancí a dáme jenom jeden gól a naopak dostaneme ze dvou, ani se to nedá nazvat šancí, spíše to byly chyby, dva góly,“ rozčiloval se po závěrečném hvizdu a na otázku, zda je spokojený alespoň se svým výkonem nasupeně opáčil: “ Jak můžu být spokojen, když nemáme ani bod?!“
Slávisté testovali odolnost konstrukce olomoucké branky
Jak již bylo zmíněno, po půlhodině hry a dvou rychlých výpadech hostů, prohrávali sešívaní 0:2. V ten moment by se asi v žádném slávistovi krve nedořezal. “Byl to hodně velký šok. Udělali jsme dvě chyby a dostali dva góly. Soupeř využil prakticky maximum toho, co měl,“ žehral na olomouckou produktivitu domácí záložník. Slavia sice ještě do poločasu snížila, nakonec se ale nedočkala ani vyrovnání a tedy zisku alespoň jednoho bodu.
Sám Skácel měl několik šancí na skórování, další pak neúnavně připravoval spoluhráčům. Ve 38. minutě rozehrál přímý kop, po němž se nepříliš prudká střela kapitána Suchého zastavila až o tyčku Lovásikovy branky. Po změně stran našel Skácel přesným centrem Hlouškovu hlavu, opět ale úřadovala konstrukce olomoucké branky. Ostatně, stejně tomu bylo i v 82. minutě, kdy tyčku orazítkoval po pěkném uvolnění ve vápně Skácel sám.
Skácel: Dohodli jsme se během patnácti minut
“Mrzí mě hlavně ta šance v prvním poločase, myslím si, že kdybych tam někoho netrefil přímo do hrudi nebo do břicha, tak by z toho byl gól. Asi jsem to řešil moc pomalu, ale někdy člověk k tomu potřebuje i trošku toho štěstíčka, které dnes bohužel nebylo. Měli jsme deset gólovek a nedali jsme nic,“ shrnul pondělní střeleckou mizérii svého týmu třicetiletý fotbalista.
Ten odehrál soutěžní zápas po takřka půl roce. Po ukončení smlouvy ve finanční krizí zmítaném Southamptonu marně hledal vytoužené angažmá a připravoval se s druholigovým Hradcem Králové. “Já bych chtěl poděkovat Luboši Kubíkovi, trenérovi i klukům, že mě tam nechali ty dva měsíce trénovat, takže i díky nim jsem byl nějakým způsobem připraven. Letošní léto, respektive to přestupové okno, bylo hodně zvláštní, nejprve to bylo ano a potom hned zase ne, pokaždé to dopadlo špatně. Když přišla nabídka Slavie, tak jsem neváhal. Chtěl bych poděkovat trenérovi Jarolímovi i panu Doležalovi, dohodli jsme se asi během patnácti minut,“ uzavřel.