Kdyby se Richard Nixon nenaučil hrát poker, možná by se později nestal prezidentem Spojených Států.
Je to zvláštní příběh, který propojuje poker a osud kdysi nejmocnějšího muže planety. Zároveň staví na hlavu všechny výčitky, které jste možná i vy už někdy zaslechli: "Dělej něco pořádného a nehraj pořád ten poker. Vždyť z tebe nic nebude.“
Bývalý americký prezident Richard Nixon by totiž možná neodstartoval svoji politickou kariéru tak rychle, kdyby nebylo pokeru. Tuto hru se naučil hrát během druhé světové války, když sloužil u námořnictva v jižním Pacifiku. Prý mu k tomu stačilo pět dnů a začal poker ovládat jako málokdo. Hrál ho každý večer a byl prakticky neporazitelný. Dokázal si vydělat až deset tisíc dolarů, což v té době byla obrovská suma peněz.
Nixon dokázal vyhrávat i s párem dvojek
"Poker pro něj byl každodenním rituálem a vydělával si pravidelně přes padesát dolarů za večer,“ popisuje v časopisu Life společné partie James Udall, který s Nixonem na Šalamounových ostrovech sloužil. "Nikdy jsem nehrál proti lepšímu hráči.“ Udall také popisuje, jak zažil partii, kdy Nixon dokázal porazit jednoho nadporučíka s párem dvojek.
Z vydělaných peněz během druhé světové války potom v roce 1946 financoval svoji volební kampaň do Kongresu. Uspěl a tím vlastně nastartoval politickou kariéru. Díky penězům z pokeru.
"Každý správný prezident by měl umět hrát poker,“ říkal Nixon ve svých pamětech. "Pomáhá to. Spousta věcí od pokerového stolu je totiž velmi užitečná v politice.“ Podle Nixona musí politik umět tak trochu blafovat, aby zmátl protivníky.
Poslechněte si, co říkal Nixon o spojení pokeru a politiky
Nejlepší partie pokeru v životě
Když v roce 1983 točil Nixon s reportérem Frankem Gannonem bilanční rozhovor o své kariéře, emotivně se rozpovídal o nejlepší partii pokeru, kterou kdy sehrál. Seděl u stolu se šesti hráči a měl královskou postupku (royal flush). "Když mi přišla diamantová desítka a já věděl, že mám tu nejsilnější možnou kombinaci, musel jsem se hrozně snažit, abych nedal najevo nadšení,“ vzpomínal.
Hráči začali sázet. První dal pět dolarů druhý zvýšil na deset a přišla řada na Nixona. "Navýšil jsem na maximum, což bylo deset dolarů navrch. Bohužel už mě všichni znali a nikdo nedorovnal,“ říkal.
Sebral čipy a i když podle svých slov dobře věděl, že hráč by nikdy neměl ukazovat karty, pokud mu někdo nedorovná jeho sázku, své karty odkryl. "Když jsem pak otočil diamantové eso, všichni u stolu nevěřícně vyhrkli wauuuuuu. Bylo to poprvé a naposledy, co se mi něco takového stalo.“
Další zajímavosti ze světa pokeru najdete ZDE.