Nejlepší běžkařské tratě v Česku. PŘEHLED

Letošní zima přeje i milovníkům běžkování. Dá se lyžovat i na trasách, které byly ještě vloni úplně bez sněhu. Jaké stopy jsou v Česku nejlepší?

V České republice existuje asi 300 různě kvalitních běžeckých tratí. Jenže jaké si má člověk vybrat a podle čeho? Rozdělili jsme tratě do tří kategorií podle obtížnosti. Pro každou známou lyžařskou oblast jsme pak vybrali ten nejlepší běžkařský výlet podle obtížnosti.

Lehké tratě by měli zvládnout i ti největší začátečníci, případně rodiče s odrostlejšími dětmi.Tyto trasy se vyznačují spíše klesavým profilem, dobře vyjetou stopou a především by neměly mít úseky s velkým převýšením.

Střední tratě jsou nejvhodnější pro sváteční běžkaře, kteří už mají nějaký ten kilometr najetý a hledají kromě zábavy i výzvu. Nejsou příliš vhodné pro netrénované děti do 15 let, objevují se na nich místa, kde se šlape delší dobu do strmých kopců.

Obtížné tratě označují přesně to, co si představíte. Náročné úseky vhodné pro zkušené mistry lyží už potřebují nejen zkušeného lyžaře, ale i dobře namazanou skluznici a také vhodné počasí.

Zdroj: oficiální zdroj

Šumava

Nejjižnější hory naší země nabízejí běžkařům ideální příležitosti. Trasy vedou většinou hluboko v lesích, jen občas se vynoří nějaký nádherný výhled. Nezničená příroda v blízkosti národních parků působí jako zimní pohádka.

Asi sedm kilometrů dlouhá trasa má převýšení pouhých 40 metrů a kromě jednoho mírně prudšího místa pro vás nebude představovat žádnou námahu.

Osm kilometrů dlouhá trasa s převýšením 250 metrů je příjemně odpočinková. První polovina je stoupání, ale další čtyři kilometry už pofrčíte z kopečka.

Dvacet kilometrů stoupání i klesání vás zavede na řadu špičkových tratí celé Šumavy. Převýšení 350 metrů dá zabrat i těm nejzkušenějším. Doporučuje se přestávka na Vysokém Javoru.

Zdroj: oficiální zdroj

Krkonoše

Naše nejvyšší hory milují především příznivci hřebenových túr. Nádherné výhledy, prošlapané stopy a hlavně dokonalé zázemí – to jsou hlavní devizy Krkonoš.

Krásná a pohodová trasa vede skoro celou dobu z kopce dolů. Ze 13 kilometrů budete jen jeden stoupat, navíc cestu zakončíte pěkně v pohodlí ve Špindlu.

Je to sice 17 kilometrů, ale krásně po hřebeni a závěrečná třetina od Vrbatovy boudy je už jen sešup dolů. Celá trasa je téměř bez stoupání.

Téměř 30 kilometrů dlouhá hřebenová trasa je slavná nádhernými výhledy i náročnou třetí pětinou. Šest kilometrů do kopce však brzy vystřídá poměrně příjemný sjezd do trutnovského Starého města.

Zdroj: oficiální zdroj

Krušné hory

Krušné hory byly sice za vlády komunistů pořádně poničené, ale za posledních 20 let se většinu těch nejhorších zvěrstev na přírodě podařilo napravit. Dnes nabízejí spoustu zajímavých tras většinou střední obtížnosti. Výhodou je, že místní se o “své trasy“ dobře starají, takže jsou projeté i za toho nejhoršího počasí. Všechny místní trasy jsou spíš kratší, takže jejich hodnocení je relativní.

Jen čtyři kilometry pohodové stopy zvládnete snad i s batoletem na zádech. Víc než polovina cesty je dolů z kopce, takže se opravdu nenadřete.

Tahle trasa je tak trošku zákeřná. Měří sice jen necelých sedm kilometrů, ale je poměrně nepříjemná. U většiny běžkařských stop bývá zvykem, že druhá polovina je spíš odpočinková. Tahle je ale výjimkou – to nejhorší si nechává na úplný závěr cesty. Hlavně čtvrtý kilometr vede do pořádného kopce.

Nejdelší krušnohorská trasa měří 25 kilometrů a většina z nich vede do kopce. Příliš si neoddechnete ani při závěrečném sjezdu – je tak prudký, že se zpotíte víc, než při stoupání do kopce. Nejnižším místem trasy je známá Gabrielina huť.

Jizerské hory

JIzerské hory jsou Mekkou běžkařů. Mají vše, co milovníci lyžařské stopy milují: nádherné tratě, okoulující přírodu a především dokonalý servis. Jizerská padesátka se stala už dávno legendou.

Vyráží se z Nového Města pod Smrkem a po 13, 5 kilometrech dorazíte na Směďavu. Jedním z prvních překvapení cesty je novoměstská Kyselka, pramen léčivé vody v zastřešené studánce. Následuje jízda přes Nebeský žebřík, který se nachází přímo pod nejvyšší horou českých Jizerských hor, Smrku (1 124 m), až k horské chatě na Smědavě.

Kratší trasa určená všem, kteří se ze Smědavy chtějí projet dál, zejména do Kristiánova s Památníkem sklářství Jizerských hor, na Novou Louku nebo do obce Bedřichov. Navazuje na trasy končící na Smědavě.  Trať nejdříve objíždí druhý nejvyšší vrchol Jizerek, horu Jizeru (1 122 m) s přilehlým "pralesem“, míjí kiosek na Knajpě, a přivádí lyžaře k přírodní rezervaci Na Čihadle. Potom pokračuje do Kristiánova k malému hřbitovu (a na dohled vzdálené Liščí boudě), dále přes Novou Louku do Bedřichova.

Trasa opisuje trať jednoho z nejznámějších a nejpopulárnějších běžeckých závodů v ČR, který se zpravidla koná každoročně druhou neděli v lednu a využívá tratě Jizerské lyžařské magistrály. První ročník se datuje do roku 1968, od 70. let 20. století je závod pořádán jako pieta za členy Expedice Peru, kteří tehdy zahynuli při zemětřesení. V současnosti se Jizerská 50 řadí k věhlasné Světové lize dálkových běhů Worldloppet.

Vysočina

Doslova zaslíbeným krajem pro běžecké lyžování je Vysočina. Strojově upravované trasy najdete především na Žďársku v lokalitě Žďárské vrchy. Doslova Mekkou běžeckého lyžování je pak Nové Město na Moravě a okolí, kde si mohou běžkaři projet i závodní okruh, na němž se v minulých letech jezdily i závody světového poháru.

Ideální podmínky pro běžecké lyžování ale najdete i jinde, navíc se na mnoha místech o běžecké stopy starají i sama města. Celkem 24 kilometrů trasy například nechala upravit ve svém okolí i krajská Jihlava.

Krajské město Vysočiny letos začalo pro běžkaře strojově upravovat dva kratší okruhy v okolí města, které uspokojí i ty nejméně zdatné lyžaře. Trasa vede mezi městy Jihlava – Rantířov – Jihlava, Jihlava – Pístov - Vysoká – Jihlava. Dva okruhy o 24 kilometrech mají převýšení jen 50 metrů.

V okolí Nového Města na Moravě jsou i trasy pro méně zdatné lyžaře, krásnou přírodu Vysočiny si ale vychutnají úplně stejně. Trasa Nové Město na Moravě - Jiříkovice - Sykovec - Studnice - Nové Město na Moravě měří 22,7 kilometrů a má převýšení 180 metrů.

Okruh pro milovníky náročného běhání vás zavede do okolí Tří studní, centra běžeckého lyžování na Vysočině. Náročný okruh s prudkými stoupáními potěší především trénované borce. Necelých 50 kilometrů s převýšením 240 metrů dá zabrat i zkušeným běžkařům.

Severní Morava

Severní Morava nabízí k lyžování nespočet míst, a to jak pro trénované sportovce, tak pro rodiny. Ti první přivítají především beskydské nebo jesenické hřebenové túry, ti druzí pro změnu trasy spojení s návštěvou zajímavých míst. A těch je v Jeseníkách i Beskydech nespočet. Ať už je to skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, unikátní papírenské muzeum ve Velkých Losinách nebo muzeum Tatrovek v Kopřivnici.

Výlet po Beskydách zvládnou i trochu zdatné děti, navíc je vyjížďka Bumbálky na Soláň spojena s parádním výhledem. 15 kilometrů vede velmi příjemným terénem a 150 metrů převýšení zvládne skoro každý.

Ti, kdo touží nejen po fyzické námaze, ale také po návštěvě zajímavých míst mohou vyrazit do Velkých Losin. Městečko spojené s čarodějnickými procesy stojí za vidění. Trasa Kouty nad Desnou – Velké Losiny měří 19,1 kilometrů, ale do těl dá zabrat hlavně 500metrovým převýšením.

55 kilometrů, kilometrové převýšení – tomu už se říká výzva! Druhé nejvyšší hory u nás nabízejí nespočet míst pro vyžití jak pro sjezdaře, tak pro běžkaře. Mezi nejnáročnější trasy rozhodně patří túra po hřebenech Jeseníků s doslova brutálními stoupáky.

Jižní Morava

I když je jižní Morava zaslíbena především létu a vínu, na své si tu mohou přijít i milovníci zimních radovánek. Superobtížné terény pro vrcholové sportovce tu sice nenajdete, rekreační běžkaři se ale nemusí bát. Vyjížďky pro hřebenech Chřibů, Moravským krasem nebo Podyjím také stojí zato.

Z pohádkového Vranova nad Dyjí až do Rakouska a to vše s návštěvou přírodního parku Podyjí zvládnou i děti. Stopy se tu udržují a vedou vcelku rovinatým územím po břehu řeky Dyje. Trasa sice měří 25 kilometrů, ale celou dobu můžete jet po rovince. Blízkost civilizace vám umožní odpočinout si v řadě útulných hospůdek.

Moravský kras stojí za vidění nejen v létě, ale i v zimě. Zasněžená Macocha, ale i zdejší lesy lákají k lyžařské turistice. Trasy tu bývají upraveny od prvního sněhu. 20 kilometrů není nic moc, ale Moravský kras má přece jen poněkud náročnější terén. Celkové převýšení je kolem 100 metrů.

Chřiby jsou jedním z nejzajímavějších míst Slováckého pomezí. Je odsud kousek do Kroměříže, Zlína i Uherského Hradiště, nejkrásnější je ale vyjížďka po hřebenech s spojená s návštěvou rozhledny na Brdu. Téměř 30 kilometrů s náročným výšlapem na rozhlednu na Brdu vám dá pořádně do těla.