Verner s Pančochovou medaili nemají, světu ale možná ukázali víc

I poražení jsou hrdiny olympijských her. Za Českou republiku to v noci dokázali exmistr Evropy v krasobruslení i usměvavá naděje tuzemského snowboardingu.

Zlato, stříbro a bronz. To jsou nejčastěji skloňovaná slova v průběhu každých olympijských her. Nejinak je tomu i nyní, kdy nejlepší sportovci světa bojují o věčnou slávu pod pěti kruhy ve Vancouveru, Whistleru a Cypress Hill.

Až se někdy trochu zapomíná, že původní olympiády měly tu moc zastavit války, sdružovat rozdílnost a vyzdvihovat sílu lidského charakteru. To, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, dokázali v noci divákům i dva naši krajané.

Až na úplné dno

Prvním z nich je krasobruslař Tomáš Verner. Bývalý mistr Evropy jel do Vancouveru s medailovými ambicemi, nakonec ale zůstal v poli poražených. Alespoň co se výsledkové listiny týče. Po pokaženém krátkém programu figuroval až na 19. místě a naději na cenný kov ztratil, přesto prohlašoval, že rozhodně nehodlá volný program jen “odjezdit“ z povinnosti. Svá slova přes další nevydařený výkon potvrdil a ukázal opravdovou sílu svého ducha.

O soutěži krasobruslařů, v níž Američan Lysacek vypálil rybník největšímu favoritovi Pljuščenkovi, čtěte více ZDE.

Verner vyjel na led jako vůbec první z krasobruslařů s touhou napravit dojem z krátké jízdy, při jednom ze skoků ale upadl a jeho obličej se stáhl zármutkem. Jako pravý bojovník však zdvihl hrdě bradu a postavil se osudu.

Prásk! Znovu se ocitl na ledě a na jeho tělo dopadla studená tříšť. Chvíli to vypadalo, že napůl zklamaně a nazlobeně opustí arénu, která polohlasně povzdychla, opět ale povstal z pomyslného dna a svou jízdu dokončil. Bez fanfár, ovšem s pocitem, že to nevzdal a za to mu náleží dík. Už jen účast na olympijských hrách je přeci velkým zážitkem a poctou sportovcovu každodennímu úpornému snažení.

Chvíli před Vernerem přišla o naději na účast ve finále U-rampy česká snowboardová princezna Šárka Pančochová. Teprve devatenáctiletá sportovkyně si start na Hrách vybojovala na poslední chvíli a v účast mezi dvanácti nejlepšími věřila, stejně jako čeští fanoušci.

O velký sen se připravila zřejmě až nezvládnutým dopadem do takřka neregulérního koryta při posledním skoku své závěrečné jízdy. Její oči se na chvíli orosily, přesto se dokázala rozloučit s úsměvem, kterého by mnozí velcí šampioni schopni nebyli.

S nadhledem zkušeného mazáka

Pančochová je osobitý samorost, který dokáže tvrdě makat a zároveň se také svým zamilovaným sportem bavit. Ještě nedávno ji u nás kromě snowboardových odborníků nikdo neznal, pak ale vyhrála závod Světového poháru a stala se olympioničkou. “Zkusím natrénovat pár nových triků,“ brala s nadhledem svou olympijskou výzvu, na níž se přesto beze sporu pořádně těšila.

Ještě donedávna byla sama sobě trenérkou, což si v jejím věku zasluhuje už tak velký obdiv. V Cypress Hill se pak po jejím boku objevila legenda tohoto sportu u nás, Martin Černík. Ten také pochválil svou svěřenkyni po dvou kvalifikačních jízdách a i když se ani jedna neobešla bez pádu, vybojovala si účast v semifinále.

V něm si pěkným prvním kolem nezajistila dostatek bodů na umístění v postupové šestici, a tak v té druhé musela U-rampu drtit stylem hop, nebo trop. Odvaha Pančochové slavila úspěch až do závěrečného triku Front side 720, který, stejně jako v obou kvalifikačních kolech, neustála.

Pančochová obsadila v U-rampě 14. místo. Podrobnosti o soutěži snowboardistek najdete ZDE.

Bum! V tu chvíli jí udeřila tíha nepříjemného uvědomění – je po nadějích, je konec. Jiskra na chvíli opustila tvář mladé Češky, která ale nenechala svou opodstatněnou zlost, jako některé její sokyně, vyhrnout se na povrch - stejně jako po celý závod bavila diváky a její tvář zdobil úsměv. Medaili nezískala, přesto je vítězkou. Dokázala totiž porazit sama sebe, což je obdivuhodný výkon hodný skvělého olympionika a skvělá reklama pro Českou republiku.