Vyberte osobnost, která v reprezentaci zazářila. Vybertu i tu, která vás zklamala.
Poučit se z historie? To se české hokejové reprezentaci stále nedaří. Počtvrté totiž náš výběr skončil na velké akci ve čtvrtfinále. Kdo za to podle vás může?
Češi neumějí hrát velké zápasy, kde jde o všechno. To je smutný fakt z let posledních. Od našich východních sousedů se tak máme co učit. Slováci po těsné výhře nad Norskem bez nervů zdolali Švédsko a našim borcům zbyly jen oči pro pláč. Češi navíc nevstřelili branku a potvrdili další známý fakt – kromě vynikajícího gólmana a dvojici mladíků David Krejčí – Tomáš Fleischmann může národní tým nabídnout fanouškům pouze slabou produktivitu a častá vyloučení.
Velká jména nejsou zárukou velkých výsledků
Velká jména měla Růžičkův výběr táhnout ke hvězdám, ale velká jména selhala. Nevýrazný Havlát byl přesunut z první lajny až do čtvrté, ale ani to jeho výkon nezlepšilo. Bezzubý Eliáš snad jen díky kapitánskému céčku dostal dost prostoru na ledě. A taky by se dalo pokračovat…
Pozitiva se dala najít, ale bylo jich zoufale málo. Snad jen skvělý Vokoun, touha bojovat a dobré výkony některých dalších hráčů. Ty dávají naději, že na letošním světovém šampionátu, který v květnu hostí Německo, nebude český výběr bez šance na medaili.
Naše redakce tak po českém vyřazení vybrala nejlepší a nejhorší hráče Růžičkova výběru. Souhlasíte s námi?
Ti, kteří potěšili:
Tomáš Vokoun
Brankář Vokoun jen potvrdil, že si z NHL přivezl vynikající formu. Leden byl jeho nejlepším měsícem v kariéře a skvěle si vedl i za českou obranou. Ve všech zápasech předváděl zákroky, kterými držel spoluhráče ve hře. Ve čtvrtfinále inkasoval jen jednou, ale jeho spoluhráči gól dát nedokázali.
Tomáš Fleischmann
Skvěle si vedl ve třetím útoku s Davidem Krejčím. Fleischmann zlobil soupeře svojí rychlostí a kreativitou, proti Lotyšsku dal důležitý gól na 2:0. Dokázal, že není náhoda, když ve Washingtonu dostává důvěru vedle hvězdného Ovečkina nebo Sjomina.
David Krejčí
Šikovný centr z Bostonu na sebe vzal roli hlavního tahouna reprezentace. Zvláštní, když trenér Růžička do poslední chvíle váhal s jeho nominací. Krejčí je vynikající hráč, který umí podržet puk a skvěle ho zavézt do útočného pásma. Byl to on, kdo poslal český tým do čtvrtfinále, když v prodloužení rozhodl gólem proti Lotyšsku.
Marek Židlický
Žádný útočník, ale obránce Židlický byl nejproduktivnějším hráčem české reprezentace. Přihrál na pět gólů a vlastně získal stejně bodů jako celý třetí útok ve složení Jágr, Čajánek, Červenka. Židlický byl navíc nejzaměstnanějším hráčem Růžičkova výběru – na ledě strávil celkem 94 minut.
Jaromír Jágr
Měl to být turnaj, ve kterém chtěl Jágr zámořským novinářům, manažerům i divákům ukázat, že stále umí hrát hokej. V prvních dvou zápasech vstřelil vítězné góly, ale v utkání s Ruskem narazil. A to doslova. Jeho střet s Ovečkinem spoustu věcí zlomil. Ukázalo se, jak důležitý hráč je Jágr pro reprezentaci. Kvůli zranění ze střetu s Ovečkinem odstoupil z utkání proti Lotyšsku a Češi měli problém. Jágra tvrdý hit přibrzdil, on ale ukázal, že i zraněný patří k nejlepším českým hráčům.
Ti, kteří zklamali:
Patrik Eliáš
Na dres dostal kapitánské céčko, měl být mužem, který strhne ostatní k parádním výkonům. Měl být lídrem na ledě i v kabině a konečně vybojovat zlatou medaili. Zatím má ve své sbírce jen bronz z MS 1998 a z olympiády v Turíně. Ještě dlouho asi budou Eliáše mrzet vyložené šance ve čtvrtfinále, které neproměnil?! Gól proti Slovensku a trefa do prázdné lotyšské branky je prostě málo. Eliáš neoslnil.
Martin Havlát
Rychlík z Minnesoty projížděl stanicí Vancouver se zataženou brzdou. Nepodával výkony, které od něj fanoušci očekávali. On sám se těšil na spolupráci s kamarádem Patrikem Eliášem, ale ta od prvního zápasu vůbec nefungovala. Havlát se propadl sestavou až do čtvrtého útoku. Za pět zápasů nedal ani jeden gól a na tuto olympiádu nebude rád vzpomínat.
Martin Erat
Erat je smutnou postavou posledního zápasu Česka na hrách ve Vancouveru. Měl dost času ve vlastním pásmu, přesto vzal puk a nešikovně ho vyhodil přes plexisklo na tribuny. Podle pravidel to jsou jasně dvě minuty za zdržování hry a Finové jeho minelu dokázali potrestat. V přesilovce vstřelili vítězný gól. Těžko soudit podle jednoho špatného rozhodnutí, ale Erat na turnaji jako útočník také nevstřelil gól, a to se v závěru posunul do elitního útoku.
Roman Polák
Řízný bek, který se nebojí žádné srážky. Hlídací pes, který nepustí do šance Ovečkina s Malkinem. Taková pověst provázela mladého českého obránce. Nic z toho se ale nenaplnilo. Pokud duněly mantinely v našem obranném pásmu, pak útočníci soupeře naráželi na plexisklo naše hráče. Ani Polák nechodil důrazně do soubojů. V utkání s Ruskem byl na ledě při dvou brankách soupeře, nedařilo se mu ani proti Lotyšsku. Ve čtvrtfinále sice nastoupil, pak ho ale trenér Růžička nechal sedět na střídačce.
Roman Červenka
Zářící hvězda extraligy v mezinárodní konkurenci úplně vyhasla. Červenka měl šanci zahrát si v jednom útoku s Jágrem, ale jako by mu nervozita svazovala ruce. Nic si nedovolil, v hlavě měl nastavený jediný příkaz: musím přihrát Jágrovi. Vyhledával ho neustále, sám nepodnikl téměř žádnou akci. Z tohoto útoku ho nakonec vytlačil Milan Michálek. Červenka se v zámoří chtěl ukázat manažerům, aby získal zajímavé angažmá. Ruku na srdce, čím vlastně mohl zaujmout? Pamatujete si ho v nějaké šanci?
Vladimír Růžička
Po každém vyřazení se hrne na hlavu trenéra spousta kritiky. Tyto hráče na olympiádu vůbec neměl brát, zapomněl na tamtoho a onoho… Po bitvě je každý generál. Teď se ale opravdu ukázalo, že zřejmě bylo chybou brát jen 12 útočníků a 8 obránců. Ostatní týmy daly přednost variantě 13+7. Kdyby to udělal i Růžička, mohl lépe kombinovat útoky a hledat jejich ideální složení. Teď ale museli hrát i útočníci, kterým se viditelně nedařilo. Růžička se snažil dělat změny v sestavě, ale byl z toho spíše chaotický pohyb na ledě než nějaký zámek v útočném pásmu. Nedařily se přesilovky, i to je věcí trenéra.