Jágr: Nechtěl jsem nikoho urazit, ale českému hokeji hrozí propad do béčka!

ROZHOVOR: Jaromír Jágr svolal ve čtvrtek improvizovanou tiskovou konferenci, na které podrobně vysvětlil své vyjádření po prohře s Norskem.

Hvězdný útočník po prohře 2:3 se severským outsiderem řekl, že mladí hráči z NHL, kteří odmítli reprezentovat by měli "zlaté generaci" kolem Reichla, Dopity, Patery atd. líbat prd..! Celé vyjádření čtěte ZDE.
 

Ikona českého hokeje odjela se spoluhráči po čtvrtečním rozbruslení na hotel do Heidelbergu a poté se sama ozvala českým novinářům. Rozhovor probíhal prostřednictvím internetového komunikačního nástroje Skype deníku Sport. Jágr mluvil především o tom, že nechtěl nikoho urazit, že by některým mladíkům doporučil hodit ego za hlavu a v neposlední řadě důrazně varoval před tím, aby během několik let nebyla brána prohra s Norskem jako úspěch a aby národní tým nespadl "béčkové "divize.
 

Jaromír Jágr nejdříve dovysvětlil svůj úterní kritický výrok.
Chci, aby se to nějak ukončilo a neprotahovalo. Já jsem vůbec nevěděl, že bude probíhat taková velká diskuze. Ne, že bych byl naštvaný, ale mrzí mě některé věci. Možná jsem to řekl moc ostře, možná si to někdo bral osobně a možná se někdo urazil. To nebyl ten důvod, proč jsem to říkal. Bojím se toho, aby se za pět let nebrala porážka s Norskem jako skvělý úspěch českého hokeje. Protože teď to všichni nazýváme katastrofou a může se stát, že za pět nebo deset let to bude normální výsledek, i to se může stát, proto jsem to takhle řekl.
 

Na druhou stranu jsem nikoho nechtěl naštvat a ty mladé hráče, kteří odešli do Ameriky a jsou v NHL, respektuji. Oni musejí něco umět, když si je klub vybral, o tom není žádných pochyb, ale jde o to, že se český hokej v současnosti nachází v takové krizi, že oni musejí jet. Nechci, aby to to, co jsem řekl, brali negativně, nýbrž spíš pozitivně, aby to vzali jako kompliment, že bez nich se to prostě hrát nedá. Takže nejen já, ale všichni čeští fanoušci prosí ty hráče, aby na ty tři týdny, co je mistrovství, zahodili svoje ego. A pomohli českému týmu. Jestli oni nebudou jezdit, tak se může stát, že opravdu bude nějaký průser, a já si myslím, že je to už poslední zvonění.
 

Čekal jste takové reakce, nebo vám hned došlo, že to vyvolá takový poprask?
Ne, tak to vůbec ne, z toho důvodu jsem to neříkal. Možná, že všechno zlé je k něčemu dobré, možná se něco změní, ale znovu opakuji: Pokud jsem někoho urazil, někoho se dotkl, určitě jsem to tak nemyslel. Bylo to spíš brané, že my v současnosti hráče z NHL potřebujeme. Nedá se nic dělat. Oni jsou stále takové kvality, že české reprezentaci pomohou. Na druhou stranu chápu, že došlo k nějakým neshodám, ale chci poprosit, aby tyhle věci hodili teď stranou, protože teď jsou víceméně bezvýznamné. Jsou důležitější věci, které se musí nějakým způsobem zachránit.
 

Mluvil jste o krizi českého hokeje. Co se s tím dá dělat?
Jak bych to řekl. Je víc druhů lékařů. Je medicína, která léčí, až když se ti něco stane, a pak jsou medicíny, které léči, ještě než se ti něco stane. A já myslím, že my, i když jsme v určité krizi, tak to může být ještě horší. A to jsem přesvědčený rok od roku víc. Prostě to bude horší a horší, pokud se něco nestane. A pak to bude ještě horší, protože na ten hokej nebudou už vůbec žádné peníze, na co to ta mládež bude hrát, když uvidí, že budeš hrát někde v béčku... Ale samozřejmě se to stát nemusí, to já mluvím už o extrému. Ale nevěřím, že Američané, když si vezmou hráče z NHL, tak si mysleli, že tu budou hrát o sestup. A jsou to hráči z NHL, nemusí to být hvězdy, ale jsou to hráči z NHL. Každý ten hokej nějak umí.
 

Měl jste reakce od některých hráčů na telefonu? Volal vám někdo?
Vůbec, já telefony neberu, teď se o to moc nestarám. Nebyl ani čas určité věci vysvětlit. Neříkám, že tam nebyly emoce, ale každá věc se dá vysvětlit určitým způsobem. Stojím si za tím, co jsem řekl, ale dá se to sdělit i jinak. Všechno se dá říci jinak, aby se ti hráči nenaštvali. Na druhou stranu díky za to, že se to stalo, možná svaz i hráči začnou řešit věci jinak. Ještě nějaký čas je, ale už ho moc není.
 

Může být problém v tom, že Vladimír Růžička nebo svaz s hráči málo komunikovali a nebyli za nimi v NHL?
Všechno je možné. Nechci, aby to bylo kdyby, kdyby, kdyby. To se většinou říká, když se stane průšvih. Tady není čas na kdyby. Nebo budeme hrát jako osmnáctka před dvěma roky v béčku a budeme mít vůbec problémy se někam dostat. Díky bohu, že v áčku hraje šestnáct mužstev, kdyby to bylo jako dřív s osmi, tak jsme v tom béčku možná už dávno. Já vždy nadával, proč je tady těch šestnáct družstev, a najednou díky bohu za to.
 

Myslíte, že to může kluky tady na mistrovství vyhecovat?
O tom nikdo nemluví, kluci jsou mladí, já naše kluky nekritizuji. Na druhou stranu na všechno je potřeba se dívat pozitivně. Když se na to koukneš pozitivně, když budou ti nejlepší hráči jezdit, nejen z NHL, tak to pro ty mladé hráče, ale i ty ostatní má daleko větší úroveň a může říci, já jsem se dostal na mistrovství a to už znamená, že jsem mezi pětadvaceti nejlepšími hráči, což je výborné. Teď to říci nemůžeš, když odmítne třicet nejlepších. Neříkám, že jsou to špatní hráči, ale já si pamatuju, že i do české ligy byl problém se dostat. Když se dostal jeden hráč z jednoho ročníku do ligy, to už musel být opravdu talent. Pak do nároďáku, to jsi se nedostal, ta sestava byla stejná, to se zeptejte starších hráčů, to se neměnilo. Vím, že se vracím zpátky, ale když se během tří, čtyř let vyměnili dva, tři hráči, tak to bylo moc. To mluvím jen o extraligovém týmu. Ti mladí hráči si ta jména pamatovali, i když to nejde úplně srovnávat.
 

Myslíte, že by pomohlo, aby se hráč jako Robert Reichel stal třeba generálním manažerem reprezentace, komunikoval podobně jako Yzerman v Kanadě či Bondra na Slovensku? Sport už není jen sport, ale byznys a peníze. Na to abys dělal věci kvalitně, na to potřebuješ peníze. Na to, abys je získal, potřebuješ úspěch. Nejdřív musíš zainvestovat, abys získal. To je normální. Ti hráči, kteří to dřív hráli, pokud se budou vracet, určitě to pomůže, pokud do toho půjde srdcem a s čistým svědomím. Tak to pomůže hokeji.
 

ČTĚTE TAKÉ:
KOMENTÁŘ: Jágrova ostrá kritika byla přesná a pravdivá
 

Mluvil jste vy osobně s nějakým hráčem?
Nemluvil. Nechci, aby to bylo brané osobně. Chápu, že omluvenky budou. Ale já chci, aby toho bylo co nejméně. Abychom měli šanci vyhrát a udělat dobrý výsledek. Příště se může stát, že hráči řeknou: Tenhle trenér mě naštval, jinej trenér mě naštval. Já to chápu, že k takovým situacím dochází, ale někdy musíš dát tu hrdost stranou. Někdy se musíš obětovat, někdy ponížit. To mají i lidé v práci. Šéf má prostě špatný den, někoho seřve a určitě sekretářka neřekne, že nejde do práce. Já vím, že je to extrém, že potřebují peníze a přijdou. Tady to není o penězích, ale nějaká hrdost by tam měla být.
 

Jsou podle vás někteří hráči rozmazlení?
Ne nejsou! Já si rozhodně nemyslím, že jsou to primadony. Všichni, kteří nejeli a odmítli, jsou výborný kluci a výborní hokejisté. Ale tam byly určité důvody a problémy, kvůli kterým nejeli. Já chci ty hráče poprosit, aby se na ty důvody vykašlali a dali je stranou. Aby na to na ty tři neděle zapomněli, i když si myslí, že to nejde, já říkám: Sakra, jde to! Já někde četl, že Vrbatka nebude měnit názor. Ale já nechci, aby měnil názor. Já pouze chci, aby na ty tři neděle přijel. Mysli si o trenérovi, co chceš. Třeba ho nepozdrav. Třeba ti to pomůže, že dáš víc gólů. Já také nebyl žádný andílek, také mám svoje mouchy. Když se zeptáte trenérů, kteří mě vedli, tak z pětadvaceti, ti třeba dvacet řekne, že už by mě nechtěli nikdy trénovat. Já sebe nedávám za žádný příklad. O to nejde, každý má něco. Jde o to, že tihle hráči si musí uvědomit, že to v současnosti bez nich nejde. Chci je poprosit, aby některé věci skousli, i když jim třeba bylo ublíženo. Chápu, že člověk může být uražený, třeba bych na tom byl stejně, kdybych byl v jejich situaci, ale tímto jednáním nikomu nepomůžeme. Nikoho tím nepotrestáš. Jediný, kdo to odnese, je český hokej. To, že se hádají dva tři lidi přes noviny mezi sebou, to nikomu neprospěje. Můžeš mít pocit, že to byla jeho vina, ten si zase myslí pravý opak, ale nakonec to dopadne tak, že nikdo nejede a je to průšvih. A může se to stát příští rok a další rok a může to být horší a horší. Musí se na to zapomenout. Každý si to musí uvědomit.
 

Mluvil jste na tohle téma s Vláďou Růžičkou a vedením?
Ne vůbec, s nikým jsem o tom nemluvil. Já se s nikým neradím. Řekl jsem věc, kterou jsem v tu chvíli cítil. Věci, které říkám nebo jdou ven, tak o nich přemýšlím. Nemyslím si, že jsem řekl něco špatně. Ale možná to vyšlo tak, že jsem tím některé hráče mohl naštvat a s tím souhlasím. Pokud se tak stalo, tak se jim omlouvám. Nebylo to v mém úmyslu. Mohl jsem to říct lépe. Chtěl jsem jen sdělit, že hráči, kteří jezdili dřív, těm by se měl postavit pomník, protože ti udělali českému hokeji nejlepší jméno. To je jedna věc. Myslím si, že jsme na některé hráče zapomněli a nevážili jsme si jich. A nyní po určité době, když vidíme, jaká nastala situace, bychom si jich měli vážit daleko více. Hráčům jsem chtěl říci, ať se pokusí hodit svoje problémy nebo osobní důvody stranou. Protože bez nich se to hrát nedá. I když jsem to takhle řekl, tak to byl vůči těmto hráčům, kteří odmítli, spíše kompliment. Protože bez nich hrát momentálně nemůžeme.
 

Jenže i na mistrovství světa v Quebecu jsme měli výborný tým, šestnáct hráčů z NHL, na olympiádě jsme ho měli také, a přesto jsme neporazili žádného ze silných soupeřů...
Jasně, ale pořád jsme ještě neprohráli s Nory, a pořád jsme se alespoň dostali mezi posledních osm. Což nemusí být v budoucích letech zase tak stoprocentní. I když pojedou ti nejlepší, tak to nezaručí úspěch, protože hokej se hodně vyrovnal. Ale alespoň nám to zaručí, že nespadneš. Půjde to nahoru, začne se pracovat s mládeží. Přijde to hned, mládež bude lepší a lepší. Za dva roky můžou být ti hráči hvězdami. Ve dvaceti letech můžeš rozhodovat zápasy. Jsou to výjimky, ale dá se to. Hráč je talentovaný, dostane správný trénink, správné podmínky, a i když mu je nyní třeba patnáct let, tak ve dvaceti letech může být druhý Crosby nebo Ovečkin. Je to o správném trenérovi, vůli a talentu.
 

Láká vás nyní o to víc zahrát si třeba i na dalším mistrovství světa?
Tady přece nejde o to, jestli mě to láká, nebo neláká. Já si myslím, že by mělo jet pětadvacet nejlepších hráčů z České republiky, kteří jsou k dispozici. Pokud já budu mít na to mezi nimi být, tak rád pojedu. A pokud se nevejdu mezi těch pětadvacet, tak nepojedu. Nic víc, nic míň. Ten hlavní důvod proč tady mluvíme ale je, že chci, aby nikdo nikoho neodsuzoval, aby se začalo jednat a konat. Protože jsem najednou zjistil, že všichni o tom diskutují, spousta lidí je naštvavná na hráče. Já na ně nejsem naštvaný. Jen jsem chtěl říci, že jsou to tak kvalitní hráči, že se bez nich teď hrát nedá. My je potřebujeme. Takhle jsou nyní naštvaní jedni hráči, příští rok budou naštvaní jiní a pak budeme všichni naštvaní, až budeme v "B" skupině. Pak nás porazí Mongolsko, a pak už nevím...