KOMENTÁŘ: Simulující Poláci a statická Sparta

Sparta Praha sice porazila Lech Poznaň 1:0, ale měla mnohem na víc. Bude ji jednogólové vítězství nakonec mrzet?

Jako by zápasy českých celků v pohárech měly pokaždé stejný průběh: nudná první půle a pak konečně fotbal. Ne jinak tomu bylo v úterý večer na slušně zaplněné Letné, která hostila zápas třetího předkola Ligy mistrů.

Sparta šla do zápasu proti polské Poznani s jasným cílem vstřelit branku. A hlavně první poločas tomuto cíli neodpovídal.

Sparta byla statická, mátožná a jakékoliv konstruktivní založení akce zcela chybělo. Ani hráči nebojovali naplno, nepomáhali si. Z tribuny to vypadalo, jako by se dal dohromady nový tým, který se teprve musí sehrát. Nikdo nechtěl udělat chybu, nikdo nechtěl jít na zteč, všichni jen koukali, co udělá ten s míčem.

"Bojujte za Spartu"
 

Polský celek naopak hýřil aktivitou a často se jeho hráči dostávali do brejkových situací. Jen díky gólmanovi Blažkovi svítily po poločase na velkoplošných obrazovkách dvě velké nuly a v útrobách stadionu to jen šumělo.

"Bojujte za Spartu,“ tento pokřik se na začátku druhé půle začal ozývat stále častěji. A mátožní hráči jej začali poslouchat až zhruba od 65. minuty. Dalo se čekat, že Sparta svou aktivitu zvýší po poločasovém proslovu od trenéra, ale ten podle svých slov hráče hlavně uklidňoval , aby naplnili české heslo – neinkasovat a možná gól dát.
 

A tak Chovanec hru nerozhýbal střídáním, nerozdal ani ofenzivnější pokyny krajním bekům. Hlavně takový Kladrubský to slyšet potřeboval, protože v obraně byl opět mizerný.
 

Proč začali hrát tak pozdě?
 

Až tak od poloviny druhé půle byla na hřišti Sparta, mistr ligy. Nakopávané míče vystřídala kombinace po stranách a na polskou branku se valil jeden útok za druhým. A pak, že to nejde!

Poté přišel vytoužený a zasloužený gól a další sparťanské ataky. A Poláci začali ještě více simulovat. Už v prvním dějství bylo jejich počínaní hodné Italů, kteří by celý svět v padání bez příčiny mohli vyučovat. Olej do ohně přiléval i hostující gólman, který při každém výkopu od branky nastřádal minimálně 20 vteřin. Rozhodčího to neznepokojovalo a polský "hrdina“ tak minimálně tři minuty z hrací doby ukrojil.

Ale sparťané se za druhým gólem nehnali, i když, kdyby trochu přidali, tak míč by se v síti jistě zatřepotal. Chovanec na závěr zápasu poslal do hry také útočníka Třešňáka, předtím i Jeslínka, ale jen ten první hýřil aktivitou, druhý nebyl prakticky vidět. Sparta nakonec svůj úkol zvládla. Hrou nepřesvědčila, zahrála to co musela, a teď se bude snažit v Polsku ubránit ošidný jednobrankový náskok. Pokud to vyjde, bude Chovanec za mazaného lišáka, pokud Sparta vypadne, fanoušci mu nezapomenou, že Spartu více netlačil do útoku.
 

Proti průměrnému celku z Poznaně je tak Sparta stále ve hře o pohádkové peníze z Ligy mistrů. A o to přeci v úterý večer šlo, nebo ne?