Exkluzivní rozhovor s brankářem Dominikem Haškem o nepovedeném vstupu Spartaku Moskva do sezony i jeho kolapsu během utkání KHL.
Inzerát
Inzerát
Brankářská legenda Dominik Hašek zatím nemá ve Spartaku Moskva na růžích ustláno. Jeho klubu ani Haškovi samotnému se zatím vůbec nedaří, český gólman navíc během čtvrtečního zápasu proti Novokuzněcku po střetu se spoluhráčem ztratil na několik vteřin vědomí.
"Byla to situace, které se občas stane. Vyjel jsem před branku, abych vypíchl kotouč útočícímu hráči. Ten, který jel za ním si mě však nevšiml a najel do mě a pak se mi zatmělo před očima," komentoval nepříjemný moment Hašek v exkluzivním rozhovoru pro tn.cz.
Podívejte se na Haškovy zákroky s Novokuzněckem:
Zápas proti Novokuzněcku nakonec bez problémů dochytal a pomohl domácímu celku k těsné výhře 2:1, která po mizerném úvodu sezony naznačila vzrůstající formu Spartaku. K tomu možná přispěla i změna trenéra, když českého kouče Miloše Říhu nahradil Igor Pavlov.
Dominiku, v tabulce jste sice až desátí, ale nemáte pocit, že se hra vašeho týmu zvedá?
Chtěl bych být optimistický, ale přesto, že jsem teď několik bodů získali, tak výkony pořád nejsou takové, jaké bychom očekávali. Bylo to pro nás těžké, protože se zde často měnili trenéři, ale to každopádně není omluva. Pořád jako by nám něco chybělo, ale v čem to je, to nevím. Naštěstí nejsme moc daleko za příčkami, které zajišťují play-off.
Úvod sezony nezastihl v ideální formě ani vás samotného. Jak se v brance cítíte v tuto chvíli?
S tím, jak se nedaří celému mužstvu, nejsou ani výkony jednotlivců ideální, což se týká i mě. Sám se sebou nejsem spokojený.
Jaká máte vlastně očekávání s příchodem nového trenéra?
Začátek mu nevyšel, když z prvních šesti zápasů jsme jich pět prohráli. V posledních utkáních jsme se ale zvedli. Když se na to podívám ale trochu s nadhledem, tak nám to šlo nejlépe bez trenéra.
Jak byste charakterizoval přístup Pavlovův přístup?
Hodně mluví, takže naše mítinky se protáhly. Někdy trvají i devadesát minut. Zatím to bohužel není moc vidět.
Jste vlastně v kontaktu s vaším předešlým koučem Milošem Říhou, který vás vlastně do Spartaku přivedl?
V kontaktu sice nejsme, ale všichni sledujeme jeho výsledky, což nám usnadňuje i to, že přestoupil nedaleko, vlastně jen na okraj Moskvy (Miloš Říha působí v tuto chvíli v Atlantu Mytišči, pozn.red.). Jeho odchod byl pro tento klub každopádně těžkou chvílí, protože tady byl několik let. Klub s ním byl spokojený, ale změna byla nutná.
Vraťme se ještě k onom nepříjemnému momentu ze čtvrtečního zápasu, kdy jste na moment ztratil vědomí. Jak se na to díváté s odstupem času?
Z mého pohledu to nebylo zase tak hrozné, ale když jsem to viděl na internetu, tak jsem se toho málem lekl. Byla to ale situace, které se občas stane. Vyjel jsem před branku, abych vypíchl kotouč útočícímu hráči. Ten, který jel za ním si mě však nevšiml a najel do mě a pak se mi zatmělo před očima. Když jsem se probral, tak jsem se zeptal rozhodčího, jestli to byl gól, on mi řekl, že ne a pak už jsem byl v pohodě.
Největší šok vám prý ale paradoxně způsobil lékař...
Začal mi šahat na oči a zkoušet, jak reagují zorničky. Docela jsem se ho lekl. Kluci si ze mě pak dělali legraci. Ale samozřejmě jsem byl trochu otřesený. Bylo to něco podobného, jak když dostane boxer ránu. Ale byla to otázka pár vteřin a pak už jsem byl v pořádku. Stalo se mi to již párkrát v životě a nikdo z toho naštěstí nic nebylo.