Ručinský: S motivací problém nemám, hokej je můj život

Zdroj: Mediafax

Trojnásobný mistr světa a olympijský vítěz z Nagana Martin Ručinský se připravuje na svou již dvanáctou sezonu v české extralize.

Ručínský doufá, že mu několikrát operované rameno dovolí ji odehrát celou. Úvodní kolo ale nejspíš vynechá, neboť ještě nedohnal tréninkové manko.
 

Čtyřicetiletý Ručinský se po Romanu Vopatovi stal novým litvínovským kapitánem a měl by to být právě on, kdo bude mužstvo na ledě táhnout. Kvůli pochroumanému ramenu ale vynechal značnou část minulé sezony a nenastoupil ani k žádnému utkání v přípravě.
 

"Před dvěma týdny jsem absolvoval poslední operaci a už jsem se stoprocentně zapojil do tréninku. Ale brzdí mě dvě věci. Ještě nejsem v dostatečné kondici a to rameno stále není úplně v pořádku. Jestli stihnu první kolo, nevím, možná ne. Dělám však vše pro to, abych mohl co nejdřív naskočit do zápasů a pomoci mužstvu," prohlásil Ručinský na středeční tiskové konferenci klubu.
 

Že by už své opotřebované tělo dále netrápil a ukončil kariéru, ho ani nenapadlo. "U mě je důležité, abych byl zdravý, nechyběla mi motivace a měl kvalitu na to, abych týmu něco dal. Věřím, že se to rameno dá dohromady a dovolí mi hrát hokej, který mám tak rád. Je to pro mě celý můj život. Pořád mě baví chodit na tréninky, hrát zápasy, být s klukama v kabině... Hokej mě prostě uspokojuje," konstatoval čtyřicetiletý veterán.
 

"Jestli mi je 30, 35 nebo 40 nehraje žádnou roli. Na věk moc nehledím, i když je jasné, že dopředu už plánovat nic nemůžu. Budu rád, když odehraju příští sezonu," dodal Ručinský, který sní o tom, že Litvínov někdy získá extraligový titul. Tuší, že on u toho na ledě ale nebude.
 

"Jsme realisti. Víme, že nemáme mužstvo jako třeba Třinec, ani takové finanční podmínky. Byli bychom rádi, abychom ten titul někdy vyhráli, ale jestli to bude letos, nebo za pár let, to teď říct prostě nejde. Ten pohár si koupit nemůžete. Jde si k němu nějak dopomoci, ale vždycky se rozhoduje na ledě," zdůraznil legendární útočník.
 

Zda po skončení kariéry usedne v managementu mateřského klubu, ještě vůbec neplánuje. "Abych byl upřímný, něčím podobným jsem se ani nezabýval. Z mého pohledu je strašně těžké skloubit roli hráče a někoho ve vedení. Vím, že to tak dělal Robert Reichel, nyní to platí pro Martina Straku nebo Jardu Jágra. Já ale tyhle věci budu řešit až poté, co definitivně pověsím brusle na hřebík. Před těma klukama klobouk dolu, ovšem já bych na to potřeboval klid. Je to celodenní práce," uzavřel.