Sparťanskou káru táhnou mladé pušky, ale ještě to skřípe

Zdroj: Mediafax

Aktualizováno 09:07, 17. 3. 2012 17. 3. 2012, 09:05

Kdo čekal, že se významné změny ve Spartě okamžitě pozitivně projeví, ten se zmýlil. Na jaře se nově tvořící Hřebíkův tým trápí. A to s výjimkou Plzně hrál s mužstvy z dolní poloviny tabulky. Ale každá reforma potřebuje svůj čas a na Letné se buduje celek, který má obrovský potenciál.

Po hubeném vítězství nad Slováckem přišly dvě porážky v Hradci Králové a doma s Plzní. Zejména domácí utkání s obhájcem titulu poukázalo na největší nedostatky současné Sparty.

Ta sice měla častěji míč v držení, ale způsob hry byl neúčelný. Západočeši se naopak prezentovali moderními prvky, které by duo Hřebík-Hašek rádo dostalo ze svých svěřenců. Tedy přímočarost, sprintové náběhy za obranu, vysoká aktivita krajních obránců a v neposlední řadě optimální řešení finálních fází protiútoků.

Ke splnění těchto požadavků nelze mít jen zažité návyky, byť správné. Ale v některých situacích mnohdy rozhodují činnosti, které se naučit nedají. Narážím tím na výkon Pavla Horvátha, který v minisouboji dvou tvůrců hry Marka Matějovského „o parník“ předčil. Ve hře sparťanského kapitána je až příliš ztrát, naopak postrádám více přihrávek na riziko, kolmicí či pasů za obranu.

V posledních dvou kolech Sparta konečně zabrala a v duelech s týmy ze sestupového pásma získala povinných šest bodů. Výkony šly nahoru, ale nenechme se únést. Náročnější prověrky Spartu terpve čekají, třeba už příště v derby se Slavií. Beznadějně poslední Žižkov odolával Spartě téměř celý první poločas, během kterého se ji v mnoha směrech minimálně vyrovnal.

Dokonce se zdálo, že Viktoriáni běhají po hřišti s větší lehkostí a u většiny odražených míčů byli jako první. Až náhodná branka Přikryla Spartu nakopla a odrazila k výrazně lepšímu výkonu ve druhé půli. Jenže ani první dějství s předposledním Baníkem Ostrava pro fanoušky v rudém veselejší nebylo. Domácí měli územní převahu, ta však nevedla k žádné šanci. Změna přišla až s nástupem Andreje Keriče, tedy druhého klasického útočníka.

Patrné ovšem je, že nový GSM vyhlásil změna kursu. Sparťané už za body neplují cestou nakopávaných míčů a sázkou na jistotu. Jaroslav Hřebík dává prostor mladým talentům. A to je sympatické! Ve minulých dvou zápasech nastoupila základní sestava s věkovým průměrem pod 25 let.

Na hřišti se od první minuty objevili Vaclík (22 let), Jakub Brabec (19 let), Přikryl (19 let), Hušbauer (22 let) nebo Krejčí (19 let). V užším kádru jsou také Frýdek (19 let) nebo Kadlec (19 let). Jaroslav Hřebík ví, že hodně riskuje. Tahle parta totiž potřebuje čas a výkonnost ani výsledky se nedostaví ihned. Pokud ho dostane, dost možná vyzraje v ještě lepší tým, než se kterým Hřebík v roce 2001 řádil v Lize mistrů. Proto by měli mít sparťanští příznivci trpělivost. A to i v případě, že přijdou další zaváhání.

Michal Hrdlička, Nova Sport