Mí Češi mi nerozumějí...Čecha si váží spíš v zahraničí
Aktualizováno
09:56, 9. 5. 2012
Petr Čech byl oporou Chelsea ve finále FA Cupu a přispěl k zisku první cenné trofeje po dvou letech. Příští týden na něj Blues budou spoléhat v boji o prvenství v Lize mistrů v Mnichově.
Inzerát
Inzerát
Český brankář je nepřehlédnutelný. Vyčnívá urostlou postavou i přilbou na hlavě. A hlavně tím, jaké jméno si ve fotbale vybudoval. A jak to tak bývá, má i spoustu kritiků. Ti si berou na paškál jeho výkony a zpochybňují jeho kvality. Jejich oblíbenou kratochvílí je rozpitvávání každé Čechovy chyby.
Abyste si nemysleli, že hodlám jeho minely bagatelizovat, nebo dokonce popírat. Kdepak – i Čech je jenom člověk a tu a tam šlápne vedle. Jako každý.
Viděli jste, co provedl minulý týden fenomenální Gianluigi Buffon z Juventusu? Po malé domů udělal útočníkovi kličku a dostal gól do prázdné brány. Starou dámu to mohlo stát titul. Samozřejmě že o tom italské noviny psaly jako o události kola. Přesto jsem si nevšiml, že by někdo dlouholetý pilíř klubu i reprezentace posílal do starého železa. Přehmat totiž udělá každý – Iker Casillas, Joe Hart i Manuel Neuer, které pokládám za absolutní brankářskou špičku. Dělá je tedy i Čech.
Jenže ten má u podstatné části českých fanoušků dost zvláštní pozici: když jeho tým vyhraje, je to normální. Když prohraje, může za to gólman. Každý podběhnutý centr, každá nejistě vyražená střela se ocitá pod drobnohledem.
Zaslechl jsem argument, že si to Čech zavinil sám. Prý nikdy nepřiznal chybu.
To je pochopitelně nesmysl. Po hrubce v zápase s Tureckem na mistrovství Evropy 2008 doslova prohlásil: "Rozhodla moje chyba.“ Nebo jeho reakce na lacinou branku z podzimního derby s Arsenalem: „Z takového místa bych gól dostat neměl.“
Asi nejen já mám pocit, že si plzeňského odchovance v poslední době víc váží v zahraničí. Hlavně v Chelsea. Nebo si myslíte, že chytá v tak bohatém a mocném klubu osm let jen z protekce?
A že se za tu dobu na Stamford Bridge vystřídala pěkná řádka manažerů: José Mourinho, Avram Grant, Luiz Felipe Scolari, Guus Hiddink, Carlo Ancelotti, André Villas Boas a Roberto Di Matteo. Všichni pokládali Čecha za jasnou jedničku a on jim důvěru splácel. Za těch osm let vyhrál tři tituly a čtyři Anglické poháry. Ukažte mi v tomto údobí úspěšnějšího brankáře. Najdete jenom jedno jméno: Edwin van der Sar.
Ani ten ale nikdy nepředvedl ve finále FA Cupu tak famózní zákrok, jako Čech v sobotu proti hlavičce Andyho Carrolla. Kdybychom byli země s vyspělou fotbalovou kulturou, mluvilo by se o něm ještě dlouhé měsíce a rozebíral by se ze všech stran. Jenže Čechovi odpůrci si raději počkají na to, až mu někde vypadne centr.
No prosím. Já budu každopádně držet českému brankáři palce ve finále Ligy mistrů. Za svou bohatou kariéru plnou smůly si triumf v nejprestižnější soutěži zaslouží.