Češi, donuťte Rusy útočit do plných! Budou mít problém

Aktualizováno 18:08, 30. 5. 2012 30. 5. 2012, 18:00

Ruská fotbalová reprezentace má za sebou druhý ze tří přípravných zápasů před mistrovstvím Evropy. A znovu skončil remízou. Jestliže proti silné Uruguayi to byl úspěch, v duelu s průměrnou Litvou je plichta blamáží.

Hlavně úterní utkání ve švýcarském Nyonu bylo hodně poučné pro české národní mužstvo, které s Rusy už za devět dní změří síly v úvodním vystoupení na evropském šampionátu.

Když Aršavina a spol. udržela na uzdě Litva, tedy 89. tým světového žebříčku FIFA, proč by to nedokázali Češi? Ti jsou momentálně o 63 příček výš a vzájemný zápas v podzimní kvalifikaci vyhráli v Kaunasu 4:1.

Remízu Rusů s Litevci 0:0 samozřejmě neradno přeceňovat. Orchestr ještě zdaleka není vyladěný a i trenér sborné Dick Advocaat mluvil o utkání jako o kvalitním tréninku. Přesto by se Michal Bílek a jeho štáb mohli inspirovat.

Litva zvolila proti Rusku asi jedinou možnou taktiku: pozorně bránila a vyrážela k rychlým protiútokům. Její málo zkušená a nesehraná obrana (tři ze čtyř zadáků neměli na kontě víc než dva reprezentační starty) se sice dlouho hledala, ale po přestávce už předvedla precizní výkon.

Rusové se snažili najít cestu do šestnáctky sérií narážeček na malý počet doteků. Chybělo jim ovšem lepší načasování a také přesnost finální přihrávky. V koncovce měli několikrát smůlu. Litevského brankáře zachránila tyč i břevno.

Přesto měl Advocaatův celek ze své územní převahy vytěžit mnohem víc. Místo toho dopadl podobně jako Barcelona proti Chelsea v semifinále Ligy mistrů. Tlačil se před bránu, jenže většinou neprorazil obrannou hradbu narovnanou na hranici pokutového území. Málo hrál po křídlech a před bránou mu scházel typický bijec.

Dokonce ani ve druhém poločase, kdy subtilního Alexandra Keržakova nahradil urostlý Roman Pavljučenko, se Rusové nedokázali důrazně prosazovat před bránou. Bylo to proto, že Pavljučenko se nepřirozeně stahoval do podhrotu, místo toho, aby si častěji nabíhal na špici a zakončoval. Pravdou také ale je, že ho spoluhráči málo zásobovali přesnými centry, takže svých 188 centimetrů nemohl naplno prodat.

Rusům se znovu se ozvala stará bolest: nízká produktivita. Koncovka byla jejich slabinou už v kvalifikaci. Ze 17 gólů jich osm nastříleli slabé Andoře. Ve zbývajících osmi zápasech se trefili jen devětkrát.

Letos odehráli tři přátelské duely a v nich dosáhli průměru gól na zápas. Problém mají hlavně s hrou do plných. V plné nahotě se to ukázalo ve střetnutí s Litvou. Ta nabídla českému týmu účinný recept. Hrála tvrdě a fotbal soupeři úplně otrávila.

Špatná koncovka souvisí i s tím, že Advocaat stále nemá jasno o složení útoku. Ani po úterním testu v Nyonu neprozradil, kdo bude na mistrovství Evropy jedničkou.

"To záleží na tom, kdo z útočníků pojede na turnaj v nejlepší formě. Všichni se ještě musejí zlepšit,“ prohlásil čtyřiašedesátiletý Holanďan. A protože ani proti úporně bránícím Litevcům nevyzkoušel rozestavení 4-4-2, je evidentní, že počítá s hrou na jediného vysunutého hrotového hráče.

Advocaat se mohl až dosud opírat o kvalitní defenzivu, která byla v kvalifikaci druhou nejlepší v celé Evropě. Jenže Litevci odhalili, že i ruská obrana je zranitelná a našli v ní poměrně dost okének. Pokud toho Češi dokážou využít, mohl by start do šampionátu dopadnout nad očekávání dobře.

Tomáš Radotínský, Nova Sport