Chelsea je unavená. Tak proč má proboha tak úzký kádr?

Zdroj: isifa.com

Obránce Chelsea Gary Cahill konečně udeřil hřebík na hlavičku. „Jsme unavení,“ prohlásil. Plně ho chápu. Odehrát skoro celou sezónu v rytmu dvou zápasů týdně prostě nejde. Respektive jde – ale s nabitým kádrem 25 vyrovnaných fotbalistů. A ten Blues nemají.

Na úvod pár čísel ilustrujících, jak zatěžkávací zkouškou letos Chelsea prochází. Sezóna pro ni začala už 12. srpna zápasem Community Shield s Manchesterem City. Ten byl také v neděli odpoledne zatím jejím posledním soupeřem. Za těch 196 dní odehrál londýnský tým neuvěřitelných 47 soutěžních zápasů, tedy v průměru jeden za čtyři dny.

Některé z nich i v tak vzdálených destinacích jako Doněck nebo Jokohama. A jedenáct nejvytíženějších hráčů (Čech, Ivanovič, Cahill, Luiz, Cole, Ramires, Lampard, Mata, Oscar, Hazard a Torres) zároveň také v drtivé většiny reprezentuje své rodné země. Připočtěte tedy další přátelská a mistrovská utkání, přelety po celé zeměkouli a uvědomíte si, kolik toho tihle borci musejí vydržet.

Není volný týden. Není čas pročistit si hlavu, zregenerovat fyzické a psychické síly. A co je ještě horší – není čas na pořádný trénink! Kolikrát jen pozápasový výklus, lehká předzápasová příprava a jde se na věc. Zajímalo by mě, co tak asi Rafael Benítez mohl za ty tři měsíce ve funkci svým svěřencům předat, když je s nimi skoro častěji na hotelu, v letadle a v autobuse.

Dalším problémem je, že Chelsea za hlavní tahouny často nemá připravenou vyzkoušenou a hlavně adekvátní náhradu. Buď do kádru zasáhnou zranění (i když v tomto ohledu mají Blues aktuálně velké štěstí, protože na marodce je jen Oriol Romeu, César Azpilicueta a právě zmiňovaný Cahill), nebo se přidají další komplikace. Třeba zimní Africký pohár národů, kde úspěšně reprezentovali zlatí Nigérijci John Obi Mikel a Victor Moses.

Zdroj: isifa.com

O náročném programu a možných problémech však vedení Chelsea vědělo už v létě. Přesto se na boj na sedmi frontách náležitě nevyzbrojilo. Naopak – až mě překvapilo, jak lehkovážně uvolnilo zkušené hráče Mickaëla Essiena a Raúla Meirelese či mladíky Romelua Lukakua a Joshe McEachrana. Francouze Florenta Maloudu dokonce nechává brát plat a hnít v rezervě. A korunu všemu nepochopitelnému počínání nasadilo v lednu, kdy prodalo do Liverpoolu Daniela Sturridge.

Všichni tihle hráči by se teď Chelsea hodili! A rozhodně by nebyli jen do počtu. Což už nemohu říci třeba o Marku Marinovi, o jehož přínosu pro tým se dá s úspěchem pochybovat. A co třeba takový Paulo Ferreira, jenž v době všeobecného snižování platových nákladů pobírá v Chelsea lukrativní mzdu, a přitom v posledních dvou sezónách nastoupil k sedmi ligovým zápasům?!

Zkrátka a dobře – mluvit o širokém a vyrovnaném kádru v Chelsea nelze. Rafael Benítez má nyní přinejlepším k dispozici 20 opravdu špičkových hráčů. A to je málo. Zvláště pokud vezmeme v potaz, že Blues mohou nadále postupovat v obou soutěžích, v nichž bojují o cenné trofeje – tedy v FA Cupu a Evropské lize. Pokud dojdou na obou frontách až do finále, čeká je ještě minimálně dalších 22 mistrovských utkání.

Dohromady tedy za sezónu neskutečných 69! To je pořádná fuška.

Dá se to vůbec v tomhle počtu lidí zvládnout? Uvidíme možná už dnes večer, kdy začíná osmifinále FA Cupu Middlesbrough – Chelsea. Budu se na vás těšit ve 20.40 na NOVA Sport a VOYO.

Tomáš Radotínský