BLOG: Marion, mně chybět nebudeš!

Zdroj: isifa.com

Za tenhle blog mě můžete pranýřovat. Ale přijde mi normální, že stejně jako některé tenisty a tenistky sleduji rád a těším se na každý jejich zápas, jiné prostě tak rád nemám. Francouzka Bartoliová, která dnes nečekaně ukončila kariéru, patří do druhé, méně početné skupiny.

Proč? Iritovala mě svým chováním na dvorci. Žádný jiný tenisový profesionál nedoháněl svými gesty mezi výměnami soupeře k takovému šílenství, jako ona. A fanoušky k tak častým úšklebkům. To její podivné poskakování a zkoušení úderů "na prázdno" tak nějak korespondovalo s neobvyklými tréninkovými metodami jejího otce Waltera.

Narozdíl od jednoho z komentátorů BBC se nehodlám věnovat její vizáži. Ani kilům, která objektivně vzato měla navíc. To mi nepřísluší. Stejně tak je zbytečné hodnotit její inteligenci, IQ přes 150 ještě sympatie tenisové masy automaticky nezískává. Ale nebojím se napsat, že přes veškerou skromnost, kterou oplývala na tiskových konferencích, ani Francouzi ji zdaleka nebrali tak, jako Mary Piercovou nebo Amelii Mauresmovou.

A jak jsem si pročítal dnešní reakce tenisových fanoušků, nejsem zdaleka sám, komu Bartoliová na okruhu WTA chybět nebude. Myslím si, že v ničem nebyla výjimečná. Neměla servis své wimbledonské finálové soupeřky Lisické. Ani herní variabilitu své soupeřky ze semifinále Flipkensové. V každé herní činnosti se maximálně jen přiblížila kvalitě hráček, které jsou v žebříčku před ní.

Ani talentem od Boha Marion Bartoliová neoplývala. Ale je fakt, že svou neuvěřitelnou tréninkovou pílí a obrovskou houževnatostí si splnila sen. V Londýně vyhrála turnaj turnajů. Možná by se dočkala fanfár, kdyby kariéru ukončila hned po vítězném finále. Místo toho ale - kdo ví proč - více než měsíc s tímhle rozhodnutím otálela. A to je další věc, kterou jsem dost dobře nepochopil.

Poslední dobou je - nejen v tenisu - móda návratů. Jednorázových i opakovaných. Doufám, že tahle varianta Tě, milá Marion, ani nenapadne.