Tomáš Hertl má za sebou povedené play-off NHL, když s týmem z Las Vegas došel až do finále, ale v něm s Golden Knights padli s Carolinou. V rozhovoru pro Nova Sport Hertl zhodnotil sezónu jako úspěšnou, pochvaloval si spolupráci s trenérem Tortorellou, prozradil svůj mezisezónní program, ale také odhalil své plány do budoucna. Sám by se chtěl vrátit do Česka, ale bude si to muset v rodině prosadit.
Po prohraném finále samozřejmě převládal smutek, ale hodnotíte s odstupem času sezónu jako úspěšnou?
Určitě to byl úspěch veliký. I když se to samozřejmě nepovedlo… Já už hraju 14 let a ve finále jsem byl dvakrát a víte, že i tak je to ohromný úspěch. Samozřejmě velké zklamání to bude vždycky, když to nevyhrajete a jste takovýhle kousek, ale před play-off to bylo takové, že jsme byli na hraně, ale chytili jsme formu ve správný čas a vlastně před play-off se nám dařilo a pak v play-off s postupem času jsme chytali větší a větší. Myslím, že pak jsme to dokázali proti Coloradu, kdy to vůbec nikdo nečekal, že takhle vyhrajeme a ty ambice proti Carolině byly velké, ale rozhodly malé chyby a my jsme to tam nezvládli. Samozřejmě je to ohromná škoda, ale zároveň víme, že to je strašně těžké se tam dostat a úspěch to je.
Jak na vás zapůsobil trenér John Tortorella, který nemá pověst oblíbeného trenéra mezi hráči?
U nás byl relativně chvíli a vlastně od té doby, co tam byl, tak jsme skoro jenom vyhrávali, takže to bylo v pohodě. A zároveň on nechtěl toho měnit milion, protože to bylo fakt ke konci sezóny a myslím si, že nám hodně pomohl, že jeho motivační řeči před zápasem a během zápasu jsou fakt výborné, co jsme slyšeli od plno kluků a je to férový trenér. Prostě dá se říct, co na srdci, to na jazyku. Prostě ať jste kdokoliv, ať jste Eichel, ať jste Marner, ať jste prostě kdokoliv v týmu, tak se to nebojí říct přede všemi a řekne, jak to je. A myslím si, že to všichni respektovali a vážili si toho a myslím si, že nás dokázal během toho konce sezóny fakt vyburcovat a proto jsme došli tak daleko.
A co váš nový trenér Ryan Craig? Za dobu, co jste v organizaci, tak vedl tým AHL, takže znáte se s ním a kontaktoval vás?
Předtím jsme se možná viděli, ale vlastně poslední den, když jsem tam nějak byl pro věci, tak jsme se potkali, bavili jsme se lehce, teď mi vlastně i psal, kdy se vracím, že si chce pak prostě pokecat, co a jak. A vím, že tam byl vlastně 6 let jako asistent, teď byl 3 roky jako hlavní na farmě a plno kluků ho tam vlastně mělo a hrozně si ho chválili. Myslím si z toho, co jsem slyšel, že to bude super trenér a myslím, že si budeme rozumět. To si můžeme teď říkat, ale uvidíme, až to v září všechno začne. Ale doufám, že to bude fungovat, jak samozřejmě pro mě, tak hlavně pro celý tým.
Jak probíhal váš program po sezóně a co máte ještě v plánu před odletem?
Asi týden jsme zůstali ve Vegas, pak jsme letěli do Mexika na týden do Cabo San Lucas, což je asi hodinu a půl, prostě kousek, už se mi nechtělo letět nikam daleko. Ale děti se strašně těšily, že jako rodina budeme někde u moře, takže jsme letěli na týden tam a pak jsme se vrátili někdy první týden v červenci a hrozně rychle to uteklo, protože pak jsem měl svůj kemp, kde to byl týden, takže tím člověk zabil týden a do toho už trénuje, takže najednou už je půlka července pryč a za měsíc a půl už letím zpátky, takže moc jsem toho nestihl a zároveň do toho navštívit rodiny, vidět se s kamarády, takže je to zatím hodně náročné, aby se všechno stihlo. V srpnu máme nějaké svatby. Můj brácha a manželky brácha mají svatbu, takže nějaké takové akce a pak spíš už zase trénování, abych byl připravený na další sezónu a aby se zase dařilo.
Jak jste si jako rodina zvykli na život v Las Vegas? A jak vaše děti zvládají angličtinu? Mluvíte na ně i vy anglicky, nebo mají nějaké učitele?
Oni to umí, oni to střídají čeština-angličtina, jim to je jedno. Já si myslím, že příští rok možná budou líp mluvit anglicky. Doma mluvíme jenom česky, to nám všichni řekli, aby to úplně nezapomněli, ale ve školce a v televizi, když se třeba občas podívají, tak je všechno v angličtině, takže ti mluví úplně v pohodě, tam slyšíte i ten americký přízvuk, takže ti s tím problém nemají. Já spíš se bojím, že za rok, za dva je spíš budeme muset učit česky, aby uměli, ale život ve Vegas se nám strašně líbí a děti jsou tam spokojené. Děti byly v Kalifornii, teď ve Vegas a jsou zvyklé na sluníčko, takže teď starší už mi říká, že už by celkem šel do Vegas, že by chtěl zase sluníčko zažít, protože jsme přijeli po těch vedrech, co tady celkem prší, takže paradoxně pořád: ‚Kdy půjdeme do bazénu?‘ Já říkám: ‚Je zima nemůžeme.‘ A oni: ‚Ale ve Vegas jsme chodili už 2 měsíce.‘ Já říkám: ‚No, tak to nefunguje, bohužel.‘ Takže jim se tam líbí, ale celkově je to tam dělané na rodinný život. Jak je to hodně nové, ty parky, prolézačky jsou, je to nové, velké, je tam toho mraky, co dělat. A samozřejmě tam mají kamarády, teď jsme tam byli dva měsíce, takže hráli hokej, baseball, takže na to myslí. Ale zároveň máme super, že plno mých kamarádů i brácha mají děti ve stejném věku, takže zase mají tady jiné kamarády, mají tady nějaké hokejové kempy, takže si to užívají taky.
Smlouvu máte do roku 2030. Už jste přemýšlel, jestli budete chtít i poté dál hrát, a jestli se po kariéře s rodinou vrátíte do Česka, nebo zůstanete v USA?
Na to vůbec nemyslím. Mám sice čtyři roky, ale nikdy nevíte. Hlavní je zdraví. Když budu zdravý a cítit se, tak chci ten hokej hrát, co to půjde, ale samozřejmě nechci to dělat na úkor toho, že bych hrál, a pak jsem kvůli tomu nemohl něco dělat s dětmi. Takže na to vůbec nemyslím, soustředím se vždycky jenom na další rok. A co bude za 4 roky, to je strašně daleko. A pak na to žití, plán je zatím se vrátit, protože tady máme celou rodinu, chtěli bychom žít tady v Praze, kde bydlíme. Od baráku máme všechny do 20 minut jízdy, takže je to tady super. Ale zároveň, když se zeptám občas toho staršího, tak ten říká, že by chtěl spíš žít ve Vegas, nevím proč, ale uvidíme, co bude za 4 roky. Je to hrozně daleko, abychom předbíhali, ale jasný plán zatím je teď, že bychom chtěli žít tady, protože všichni kamarádi jsou tady. Přece jen v tom hokeji máte spoustu kamarádů, ale jak se to mění, tak pak ty vztahy jsou pořád těžší, ale tady ti kamarádi, se kterými jsem hrál hokej nebo vyrůstal, i když se třeba tolik nevidíme, tak pořád jsme tak nějak v kontaktu.
Letos na olympiádě jste si zase připomněl, jaké je to mít českou kabinu a i poslední roky v San Jose jste měl několik českých spoluhráčů, tak nechybí vám v kabině čeština?
V San Jose to bylo super, když jsme tam byli tři nebo čtyři, tak to byla sranda. Samozřejmě, když jedete na mistrovství nebo na olympiádu, tak ta sranda je jiná. Tu českou srandu máme jenom my a to si třeba užívám během léta když trénuju tady s kluky, tu naši srandu si prostě hrozně užívám. Ona přece jen ta americká, i když třeba ve Vegas fakt máme suprovou, tak je to pořád trošku jiná ta sranda. A samozřejmě nás tam není tolik těch Čechů, takže za každého Čecha, nejenom u sebe v týmu, ale celkově v NHL, čím víc bude, budu radši. U nás v organizaci je Matyáš Šapovaliv, a kdyby to dokázal a dostal tu šanci, tak bych byl rád, aby si tam se mnou zahrál nějaký Čech.