Věřte pamětníkovi: Tohle je zatím nejsilnější Sparta v moderní české historii

Zdroj: ČTK

Na Spartu chodím více než čtvrtstoletí, takže už něco pamatuji. Už dlouho jsem tam ale neviděl mužstvo s takovou silou, jakou má to současné: herní, fyzickou a mentální. Podzimní titul je ve správných rukou. Všichni sparťané ovšem vědí, že daleko důležitější bude to, co se stane na Letné v zimní přestávce.

Za dosavadní vrchol v novodobých ligových dějinách Sparty jsem považoval mistrovský tým ze sezóny 1999/2000. Svěřenci Ivana Haška tehdy překonali nebo alespoň vyrovnali několik rekordů, které se od té doby z historických tabulek nikomu nepodařilo vymazat: nejvíce získaných bodů (76), nejvíce nastřílených branek (81) a nejlepší odvetná část (43 bodů z 45 možných).

Rudý dres ovšem tehdy oblékali skvělí hráči v čele s Tomášem Rosickým, Vratislavem Lokvencem a Miroslavem Barankem. Při vší úctě k Bořku Dočkalovi, Josefu Hušbauerovi či Romanu Bednářovi, současný kádr takovou výjimečnou kvalitu prostě nemá. O to větší uznání však zaslouží. Je totiž mnohem vyrovnanější a kompaktnější.

Disponuje perfektně vyváženou obranou a útokem (38 vstřelených gólů a jen devět inkasovaných, v obou ohledech je jedničkou v lize), nemá žádnou viditelnou slabinu a soutěží postupuje krok za krokem podle tří základních přikázání.

Hrajte dobrý fotbal a vyhrajte.
Když už se vám herně nedaří, aspoň vyhrajte.
Když už nemůžete vyhrát, alespoň neprohrajte.
 

Čtrnáct let staré výkony svých dávných předchůdců tak může pokořit. A možná, že se vyrovná i zatím poslední mistrovské generaci z ročníku 2009/2010. Tým Jozefa Chovance tenkrát neprohrál ani jeden zápas, což je bilance, která ve dvacetileté kronice Gambrinus ligy nemá obdoby. Tenkrát to všem bylo drama do posledních vteřin a Řepka a spol. se k titulu spíš probránili.

Nyní si Sparta počíná naprosto suverénně a hlavně doma umí dát každému soupeři pořádný nášup. Už 17 zápasů v řadě nenašla přemožitele. A pozor – vůbec to není tím, že by neměla žádnou konkurenci! Vždyť Plzeň i Liberec letos v evropských pohárech dokázaly, že náš fotbal nestojí a nepadá pouze s jedním klubem.

Právě předčasné vyřazení z pohárové Evropy samozřejmě Letenským hodně pomohlo. Ostatně, i Haškův soubor na jaře 2000 mocně finišoval poté, co vylétl z Ligy mistrů. Důležitým momentem bylo, že po letošní letní blamáži s Häckenem zůstal ve funkci kouč Lavička a vedení zareagovalo na neúspěch posílením kádru. Nyní musí trenéra podpořit i v zimní přípravě. Spartě by se hodil další útočník, protože kapitánovi Davidu Lafatovi se zatím nedaří tak, jako dříve v Jablonci a Roman Bednář dostává většinou důvěru jen na závěr zápasu. Lídr tabulky tak v posledně spoléhá na střelecké dispozice hráčů druhého sledu Hušbauera či Ladislava Krejčího.

Zatím to ale stačí, a pokud sparťané uspějí i v sobotu na trávníku Jablonce, vytvoří si v čele tabulky skoro tak velký náskok, jaký měli po podzimu před dvěma lety. Tenkrát to nezachránilo krk manažeru Chovancovi, jenž byl v rámci rozsáhlé zimní přestavby propuštěn. Že to byla změna unáhlená, špatně načasovaná i provedená a že v konečném důsledku neznamenala herní a výsledkový progres, ale jen hanebné prohry, chaos, výtržnosti diváků a ztrátu nadějí na titul, to si snad dnes už ani nemusíme připomínat.

A když už o tom mluvíme, domnívám se, že Plzeň bude mít po odchodu trenéra Pavla Vrby jedinou naději na obhajobu ligového prvenství: že se někdo na Spartě zblázní, vymění Lavičku a tak jako předloni nabídne konkurenci pohár pro šampióna.