Uhrin musí najít nového Horvátha, omladit kádr a zapracovat odchovance

Zdroj: isifa.com

Pětibodové manko fotbalistů Plzně na vedoucí Spartu po 16 kolech nic neznamená. Možná už druhý březnový víkend, kdy se oba favorité na titul utkají na Letné, bude situace v čele ligové tabulky daleko vyrovnanější. Jen proto však Dušan Uhrin mladší do Doosan Areny nepřišel. Nástupce Pavla Vrby má před sebou i jiné prověrky. Mnohem náročnější.

A za vzor mu paradoxně může posloužit právě Sparta. Tedy rival, který dlouho přešlapoval na místě, občas dokonce šel pozpátku. Z chyb se ale zřejmě již definitivně poučil a vydal se správným směrem. Na mezinárodní scéně to ještě není tolik vidět, ale na ligové úrovni mají Letenští momentálně navrch.

A pokud jde o evropské poháry, i tam jim v nejbližší budoucnosti věřím více než Plzni. Ta má za sebou mimořádnou pětiletku, na kterou bude velice těžké navázat.
Proč? Jednak se změnil trenér, což vždy přináší určitou nejistotu. Kdyby byl kádr na začátku nového cyklu, pak by Uhrin jen pokračoval v práci svého předchůdce. Tak jako třeba Pep Guardiola dál ladí k dokonalosti už tak téměř perfektní tým Bayernu Mnichov.

Přemožitel Plzně v základní skupině Ligy mistrů však disponuje konsolidovaným kádrem, do něhož ještě dokoupil další výjimečné hráče. To na západě Čech se do každé posily tak neomylně netrefili. Ano, Tomáš Hořava má předpoklady stát se oporou. Ale třeba další exolomoucká hvězdička Martin Pospíšil po svém příchodu jen paběrkuje a už se proslýchá, že by si jej Hanáci rádi stáhli zpět. Jaký to rozdíl oproti Spartě, kde měli čich na hotové hráče a v Costovi či Bořku Dočkalovi získali opory základní sestavy!

Nový plzeňský kouč také dříve nebo později bude muset řešit generační výměnu a ta bývá někdy hodně náročná. Šesti členům užšího kádru už bylo – či v nejbližších dnech bude – 30 let. Snad jen u gólmana Matúše Kozáčika to nevadí, neboť brankáři dozrávají až později. Zato Marek Bakoš, Marián Čišovský, Pavel Horváth, David Limberský a Milan Petržela jsou na vrcholu teď, nebo už ho mají za sebou. A v příštím roce překročí tuto věkovou hranici také třeba Roman Hubník a Václav Procházka.

Z toho je vidět, jak kádr Plzně rychle stárne. Je zapotřebí urychleně začít s omlazovací kúrou, protože nelze měnit osm hráčů najednou. Hlavně náhrada za Horvátha se bude hledat těžko, a to jak po fotbalové, tak po lidské stránce. Troufám si říci, že druhý takový hráč tu není.

Ve Spartě už si tímto vývojem prošli. Postupně se zbavili Jaromíra Blažka, Tomáše Řepky, Ericha Brabce, Libora Sionka i Jiřího Jarošíka. Nyní to vypadá, že je na odchodu také Marek Matějovský. Bolelo to, ale  v delším časovém horizontu to přece jen přineslo ovoce.

Sparťané totiž nespoléhali jen na velké nákupy, nýbrž mohli odcházející opory nahradit z vlastních zdrojů. Do sestavy zařadili talentované odchovance, z nichž postupně vyrůstají klíčoví hráči: Pavel Kadeřábek, Ladislav Krejčí i Jakub Brabec už mají reprezentační ambice.

Kádr Letenských je obecně perspektivnější. Pokud spočítáme věkový průměr 18 nejvytíženějších hráčů, zjistíme, že Plzeň je o dva a půl roku starší! Jejím hráčům je v průměru 27,44 roku, sparťanům jen rovných 25 let. Jejich práce s mládeží v poslední době funguje o poznání lépe než ve Viktorii. Na svou šanci čekají další zelenáči vychovaní ve strahovské klubové akademii.

Plzeň má několik šikovných benjamínků rozesetých po hostováních – například Patrik Hrošovský ve Znojmě mě na podzim hodně zaujal – ale když dojde na lámání chleba, málokterý z nich je schopen prosadit se v mateřském klubu do áčka, natož do zahajovací jedenáctky.

Jmenujte mi jediného hráče s výjimkou Vladimíra Daridy, o němž jste v poslední době slyšeli jako o velké plzeňské naději. Snad by se takhle dal charakterizovat David Štípek, jenže ten má za sebou dost podivný podzim na hostování v Mladé Boleslavi, kde nastupoval ještě méně než doma na západě Čech. A plzeňští junioři, byť samozřejmě v tvrdé konkurenci, také v UEFA Youth League zrovna nedopadli slavně. Šest zápasů, šest porážek při skóre 2:22, to vše ukázalo obrovskou propast mezi mládeží u nich a v Evropě.
 

Uhrin má tedy na čem pracovat. Dohánět Spartu, přemýšlet, jak zacelit ránu po dlouholetých pilířích a ještě k tomu nastartovat proces výchovy talentů tak, aby byl klub soběstačnější a perspektivnější. Pro začátek je toho až dost.