Proč pořád předčasně a tragicky přicházíme o dobré lidi? Nejdřív Lukáš Přibyl, teď František Hrdlička… Zdá se, že obětavým funkcionářům s velkým fotbalovým srdcem není dopřáno dílo dokončit. Ale tak jako ve Spartě sklízejí první výsledky Přibylovy revoluce, musejí i Teplice a celý český fotbal navázat na Hrdličkův odkaz.
„Zdravím nejlepšího komentátora!“ ozýval se teplický boss do sluchátka, když jsem mu volal. Uváděl mě tím do rozpaků, nevěděl jsem, co na jeho lichotky odpovědět. Vím ale se stoprocentní jistotou, že je myslel upřímně. Jednal totiž na rovinu, neschovával se za blazeované fráze. Proto jsme často debatovali o fotbale a o tom, co je v něm potřeba změnit k lepšímu.
Třeba podporoval naši snahu o zavedení videa. Během čtyř let, kdy jsme s Robertem Hennem tento projekt zkoušeli prosadit v naší lize, jsme pro něj získali několik spojenců. Hrdlička byl jedním z nejsilnějších. Nemazal nám med kolem pusy. Dával nám najevo, že tak trochu bojujeme s větrnými mlýny. Ale my mu zase říkali, že tohle není válka. Je to pokus prosadit nějakou filozofii a najít co nejvíce stejně smýšlejících lidí – a v jeho případě se to podařilo.
To bylo pro mě důležité. Vážil jsem si ho ne proto, že mě chválil, nebo proto, že se postavil na naši stranu barikády, ale pro to, že miloval fotbal a chtěl mu pomáhat. A to zase není u bafuňářů taková samozřejmost, jak byste si možná mysleli.
Myšlenkou, k níž se upínal snad nejvíc, však byla autonomie nejvyšší české soutěže. Před rokem po změnách v čele Fotbalové asociace už mi hlásil, že je vše na dobré cestě. Žel, ani za tak relativně dlouhou dobu se osamostatnění klubů a jejich nezávislost na FAČR nepodařilo prosadit. Věřím, že kdyby Hrdlička žil, věnoval by snaze Ligové fotbalové asociace všechny své síly. Nyní to místo něj bude muset učinit někdo jiný a na rovinu říkám, že najít takového člověka nebude vůbec jednoduché. Vize posunout Synot ligu blíž k vyspělému fotbalovému světu se zase o něco pozdrží. Ale povinností všech, kteří s Hrdličkou spolupracovali, je pokračovat v jeho práci.
Možná to bude trvat roky či desítky let, než se objeví člověk podobného formátu. I když sám Hrdlička dovedl zázraky na počkání a nemožné do 24 hodin. Teplice dovedl zpátky do ligy za tři roky. Za další tři už hrály předkolo Ligy mistrů. Během následující dekády získaly dvakrát národní pohár. Nejsou zadlužené, dávají hodně příležitostí vlastním odchovancům, mají krásný stadión a do světa vyslaly Edina Džeka, bombarďáka mistra Anglie Manchesteru City.
Ukažte mi šéfa klubu s podobnými dlouhodobými výsledky. I z toho je vidět, co ředitel ze Stínadel nejen pro své milované Teplice znamenal. V nekrologu na oficiální klubové stránce se píše: „Fotbal opustil nezapomenutelný člověk, kterého nebude možné nahradit.“ Bohužel mám pocit, že je to pravda.
Jak rád bych se mýlil!