Na závodech v Oregonu vedoucí závodník předčasně slavil a burcoval fanoušky, nevšiml si ale soupeře a nakonec doběhl druhý. Inu, za hloupost se platí.
Měl to být jeho okamžik. Atlet běžel do cíle a nabyl dojmu, že ho již nikdo nemůže předběhnout. Zpomalil, radoval se, hecoval publikum.
Jenže když se ohlížel, evidentně přehlédl mohutně sprintujícího soupeře, který se k němu blížil doslova mílovými kroky.
A výsledek? Z blaženého pocitu vítězství nakonec zbyl zmar a smutek. Atlet si školáckou chybou, podceněním a neprofesionálním přístupem nechat vzít v posledních metrech závodu sladké prvenství.