Nehoda posadila kajakáře na vozík, teď už zase poráží soupeře!

Zdroj: oficiální zdroj

Jméno Jiří Kraft řadě z vás možná nic moc neřekne. Tenhle český kajakář ale určitě zaslouží obdiv. Po těžké nehodě skončil na vozíku, nezměrná vůle jeho samotného i jeho blízkých mu ale pomohla zpátky do lodi.

Rutinní cesta na trénink skončila loni na podzim pro Jiřího Krafta ve středočeském Nymburce velmi špatně. Na jedné z křižovatek se jeho motocykl střetl s autem. „Ve chvíli, kdy jsme byli deset metrů od sebe, rozjelo se přes můj pruh. Neměl jsem vůbec šanci na nějakou reakci. Odletěl jsem asi deset metrů od nehody," vzpomíná závodník pro web kanoe.cz.

Automobil i motorka byly na odpis, Kraft utrpěl těžká zranění. Zlomenou pánev a ruku mu dali dohromady na traumatologii liberecké nemocnice, ještě dlouho po operaci mu ale poraněnou pánev musela zpevňovat kovová konstrukce.

Více než zranění pánve však kajakáře trápila pravá ruka. „Říkal jsem si, že pánev sroste. A i když nebudu moct úplně kvalitně chodit, vždycky budu moct v lodi sedět. Ale když jsem nemohl absolutně hýbat s pravou rukou, to byla deprese. Když mi sundali dlahu, byla ruka poloviční," popisuje své starosti.

Zdroj: oficiální zdroj

 V kritických chvílích se ale naštěstí mohl spolehnout na podporu své manželky i nymburského sportovního oddílu. Přítomnost u vody mu vlila odhodlání do žil. „Manželka se o mě starala od rána do večera, měl jsem pohyblivou hlavu a levou ruku, nemohl jsem vůbec nic. Cvičila se mnou každé tři hodiny. Když jsem nemohl chodit, ale byl jsem pohyblivý tak, že mě Eliška mohla přesunout na kolečkové křeslo, odvezla mě do loděnice do Nymburka, abych se psychicky zlepšil. Tam jsem byl přesednut na trenažér. Díky podpoře nymburského oddílu jsem se postupně dostával do formy,“ děkuje svým blízkým.

Stále však neměl zdaleka vyhráno. Od letošního února měl ale od kolegy Josefa Fuksy doma v garáži pádlovací trenažér. Už jen dostat se k němu však pro závodníka byl téměř nadlidský úkol. „Po zadku jsem slezl schody do garáže, tam jsem se dopíďalkoval na trenažér a v klidu trénoval," vzpomíná.

O pár týdnů později se dostal poprvé do lodě. I když má v pánvi stále šroub a i kosti v ruce mu zpevňuje titanová destička a osm šroubků, vrátil se Jiří Kraft k závodění. Na druhých nominačních závodech v Račicích se dokonce dostal do finále trati na 200 metrů.

Zdroj: oficiální zdroj

„Nečekal jsem, že budu ve finále. Kluci jeli dobře, jsem rád, že jsem se do finále prodral. Když jsem si sednul poprvé do lodě, dvoustovku jsem jel odhadem dvě minuty. Teď mi to trvá osmatřicet vteřin. Věřím, že forma teď bude stoupat daleko rychleji a na mistrovství republiky to bude ještě lepší. Mílové skoky se sledují dobře,“

A co motorka? Zanevřel na ni po nepříjemném zážitku? Ani náhodou. "Jak to šlo, sednul jsem do lodě. A pak i na motorku," usmívá se.