Ragbyové zlato chce i tichý obr, který se postavil tsunami

Vidíte vousy. A také to, jak se bije. Svět obletěly snímky s jeho krvavou tváří. Scott Fardy je v aktuální sestavě australských Wallabies číslo 6. Jeho dlouhé a silné paže chytají troufalé protivníky a znemožňují jim skórovat. Před čtyřmi lety stejnýma rukama zachraňoval lidi z japonského města Kamaiši při zásahu tsunami.

V březnu roku 2011 zasáhlo pacifické pobřeží Japonska obrovské zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice. Spoušť, která zůstala po řádění tsunami byla nevyčíslitelná, o život přišlo přes 15 tisíc lidí a další tři tisíce se dodnes pohřešují. Spousta lidí přišla o střechu nad hlavou. Třicetitisícové městečko Kamaiši zavalily sedmimetrové vlny jako první. O 300 kilometrů jižněji vybouchla jaderná elektrárna Fukušima. Ještě půl roku poté odmítali jezdci formule 1 kvůli nukleární katastrofě jet závod.

Narozdíl od obrázků ze světového šampionátu, tyto momenty světové agentury na svých fotkách přinést nemohly. Scott Fardy se tehdy snažil sebevíc, aby pomohl starým lidem přežít to utrpení. Svou dlouhou silnou paží objal vyděšenou japonskou ženu, která právě ztratila všechno.
 

Před čtyřmi lety byl tenhle chlápek z Canberry s společně s novozélandským trenérem Paulem Hodderem a bývalým hráčem All Blacks Pitou Alatinim v Japonsku. V zemi vycházejícího slunce pomáhali s rozvojem stále populárnějšího sportu. Hájili barvy týmu Kamaiši Seawawes. Jak paradoxní. Mořské vlny má tým ve svém názvu. Město totiž omývají od nepaměti. Klubovna ragbyového klubu se stala jednou ze základen pro záchranářské práce.

"Na toho obrovského chlapa v Japonsku nezapomenou. Vzpomínám, jak spousta starších lidí přicházela na místo, kde pomáhal, aby se dostali k pitné vodě a teplému oblečení. Byl tam "Fards" a staral se o ně. Byli šokovaní a on je tím svým objetím uklidňoval. Nikdo mu to ani nemusel říkat. Bylo to pro něj tak přirozené..." vyprávěl Paul Hodder pro deník Daily Telegraph.
 

Hodder a Fardy byli sousedé. Když se země toho dne začala třást, vyběhli tak nějak automaticky na parkoviště před dům, podívali se na sebe a spěchali pryč, někam do bezpečí. Fardy byl se svými spoluhráči uklizen zástupci týmu do vnitrozemí a v dalších dnech se podle Paula Hoddera stalo něco, díky čemuž teď stojí Scottie Fardy ve finále mistrovství světa.

"Skoro každý profesionální sportovec z ciziny okamžitě odletěl domů. On zůstal. Zachoval se tak, jak ho vychovalo ragby. Jsme součástí toho místa, zůstaneme a pomůžeme lidem, kteří nás potřebují, říkali jsme si," vyprávěl Hodder.

Fardy prožil několik nocí v mrazu a jako denní dávka jídla mu muselo stačit pár hrstí rýže. Trvalo to sedm dnů, než život v Kamaiši dostal aspoň trochu lidské rozměry. Australský ragbista mezitím obcházel domy, zvonil na lidi a hledal ztracené. Spousta jeho přátel přišla o své blízké. On naštěstí ztratil jen sedm kilo váhy, vzpomínky na tragédii si ale nese dodnes.

"Nechtěl jsem odejít," vysvětloval Scottie Fardy: "Byl jsem mladý a zdravý. A tam bylo hodně lidí, kteří potřebovali pomoc a byli na tom o hodně hůř než já."

On sám si odnesl životní zkušenost, které ho změnila na zbytek života. "Viděl jsem pár věcí a byly dost ošklivé. To vám změní způsob, jakým pak přemýšlíte. Najednou vidíte úplně jiné priority a uvědomíte si, co je v životě důležité," říká. Ale jinak zůstal svůj - tichý, nenápadný, moc toho nenamluví. 

Scott Fardy se v době rekonstrukce zničeného města stal pro lidi z městečka symbolem naděje. Dostal vyznamenání od předsedy japonské vlády a v ragby si ho začali vážit. Jeho výkony šly nahoru. Když se vrátil do Austrálie, dostal profesionální kontrakt v Brumbies, hrajících prestižní světovou ligu Super Ragby. Ten mu přinesl 40 tisíc dolarů za sezonu (v přepočtu 680 tisíc korun). Bylo mu 28 let, když si poprvé sáhnul na "velké" ragbyové peníze, které jsou v porovnání s jinými sporty pouhým pakatelem.

Pak už to šlo ale jako po drátku. O rok později už byl v australském národním týmu a když začal trenér Michael Chieka připravovat tým pro mistrovství světa, tak v něm Fardy nemohl chybět. Jeho přítelkyní se stala australská zpěvačka a celebrita Penelope Austin.

Pár příběhů, podobných toho Fardyho, už v historii sportu bylo. Zmiňuje to i Paul Hodder. Podle něj právě japonská anabáze, při které si sáhl Scottie Fardy až na úplné dno, hraje klíčovou roli v cestě Austrálie do finále mistrovství světa.

"Když teď vedu mladé kluky na Novém Zélandu, připomínám jim jeho příběh. Spal v klubovně společně s 50 dalšími bezejmennými lidmi v obrovské zimě. A čtyři roky později je ve finále... Asi to tak má být," myslí si Paul Hodder. Přeje mu, i když je Novozélanďan. Možná je to nepochopitelnéné, vždyť rivalita mezi Wallabies a All Blacks je těžko popsatelná. Ale tohle je prostě ragby.