Takové neštěstí svět cyklistiky nepamatuje. Během velikonočního víkendu přišli o život hned dva profesionální závodníci. Po Antoinu Demoitiému zemřel i další Belgičan Daan Myngheer. Podobně tragické zprávy nejsou ovšem ničím výjimečným. Bohužel. Jen za několik posledních let přišla během závodů o život pěkná řádka závodníků.
Cyklisté po celém světě se zahalili do černé. Tradiční sport přišel během dvou dnů hned o dva zapálené mladíky. Pětadvacetiletý Antoine Demoitié podlehl v nemocnici zraněním, které utrpěl při jednorázovém závodu Gent-Wevelgem poté, co se srazil s doprovodným motocyklem.
Uběhlo několik hodin a světová cyklistia dostala další citelnou ránu. V nemocnici zemřel i o tři roky mladší Daan Myngheer. Toho v úvodu dvoudenního závodu Critérium International na Korsice postihl infarkt. Lékaři už mu nepomohli.
Jména obou Belgičanů se tak zařadila na seznam cyklistů, kteří přišli na trati o život. A vězte, že jde o opravdu pořádně dlouhý seznam. Bohužel. Pojďte si nyní připomenout nejznámější případy od roku 2000.
Psal 3. březen 2013, kdy svět obletěla smutná zpráva o tragédii při cyklistickém závodě v Anglii. Juniora Heffernana tři kola po startu srazilo protijedoucí auto! Třiadvacetiletý nadaný sportovec, který se věnoval i triatlonu a atletice, byl na místě mrtvý.
Nejen sportovní fanoušky zasáhl tragický příběh Woutera Weylandta z května 2011. Belgičan vůbec neměl na Giro d´Italia vůbec startovat, ale krátce před startem slavného podniku si jeho týmový kolega zlomil klíční kost, proto se nakonec na start postavil.
Do cíle třetí etapy zbývalo jen 25 kilometrů, když šestadvacetiletý závodník při sjezdu z Passa del Bocco škrtnul o zídku, následně přepadl přes svodidla a padal několik desítek metrů. Na asfaltu zůstal ležet v krvi a bez známek života.
Lékaři dlouho bojovali o jeho život, do srdce mu píchli atropinovou injekci, masírovali mu srdce. Nakonec Weylandta naložili do vrtulníku, jenž dlouho nemohl přistát, a zamířili do nemocnice. Všechno ale bylo marné. Belgičan zraněním krátce po nehodě podlehl.
Teď se vraťme do září 2010. Tehdy přišel o život talentovaný italský cyklista Thomas Casarotto. Během etapy závodu Giro del Friuli se srazil s automobilem a utrpěl vážné zranění hlavy. Lékaři označili Casarottův stav za klinickou smrt. Čtyři dny po nehodě se rodiče závodníka rozhodli požádat o odpojení svého syna od přístrojů... Jeho orgány pak nabídli čekatelům na transplantaci.
Další mladý nadějný cyklista přišel v pelotonu o život v roce 2008. Portugalec Bruno Neves zemřel po pádu během závodu Classica de Amarante. Lékaři sice po nehodě okamžitě zasáhli, zranění ale byla natolik závažná, že jim těsně před příjezdem do nemocnice podlehl...
K další velké tragédii došlo před deseti lety během šestidenního závodu v Belgii. Jednatřicetiletý úřadující mistr světa Isaac Gálvez narazil ve vysoké rychlosti hrudníkem do zábradlí. Hrozivě vyhlížející nehodu neměl šanci přežít.
Pády se staly osudnými pro Kolumbijce Juana Barrera a Andreje Kivileva z Kazachstánu. Barrero zemřel po kolizi v prudkém sjezdu v páté etapě závodu Tour of Columbia, Kivilev podlehl zraněním po pádu během podniku Paříž-Nice. K další velké tragédii došlo i v roce 2000, kdy při závodu Kolem Argentiny narazil nákladní automobil do španělského cyklisty Saula Moralese. Zemřel při převozu do nemocnice.