Těžko byste na světě hledali náročnější a slavnější ultramaraton, tedy běžecký závod, v němž překonávají závodníci extrémní vzdálenosti, než je Spartathlon. Trať vede z Atén do Sparty, měří 245 kilometrů, a ti nejlepší ji zvládnou asi za 24 hodin. Letos zazářil i jeden Čech, Radek Brunner. Skončil na třetím místě.
Na startu mají závodníci úsměv na tvářích, pak už je to horší. Aby ne. Překonat musí 245 kilometrů, to je třeba vzdálenost po silnici z Prahy do Mikulova, bojují s horkem i extrémní únavou a nejen s tím.
"V Řecku je strašně moc toulavých psů, takže každou chvíli se tam vyřítí pes z boku. Vyběhne na někoho. Pár lidí i pokousali," vypráví Radek Brunner.
Ti nejlepší běží v podstatě nepřetržitě, na odpočinek není prostor. Běží se i přes noc, na spánek zapomeňte. "Tam se nedá spát, nedá se ani zastavit na občerstvení. Ti lišáci vás jinak doženou," přesvědčuje český závodník.
To se ale Radka Brunnera moc netýká. Loni byl třicátý, letos ho předběhli jen dva soupeři. Třetím místem se postaral o nejlepší český výsledek na Spartathlonu v historii. "Jsem spokojený maximálně, protože byl to takový sen a ten se splnil, a to je hezký, ne?" usmívá se.
Hezké jsou i tradice, které k závodu patří a jsou příjemné. "Dají vám olivový věnec na hlavu. Napijete se z řeky Eurotas, vyfotí se s vámi takový řecký víly a je to. Jsou to takový mladý holky, pěkný," užívá si chvíle po úspěchu.
Po víkendovém závodě se cítí v pohodě. Už dnes večer se půjde proběhnout. Zkrátka, je prostě nezničitelný. Obdiv si zaslouží i proto, že trpí chronickým zánětlivým onemocněním obratlů - tedy Bechtěrevovou nemocí