Závodníci letošního ročníku Dakarské rallye se dostali do paraguayských And. Jak je hory přivály? Velmi nevlídně, kroupami a blesky. Jeden z nich dokonce zasáhl slovenského motocyklistu Ivana Jakeše. "Je to boj člověka s přírodou. Z šíleného vedra jsme se dostali do výšky 5000 metrů," popisuje matador Josef Macháček. Jezdec na čtyřkolce z týmu BARTH Racing dojel ve středeční etapě na třetím místě.
Jak probíhá závodění ve vysokých nadmořských výškách? V některých momentech prý až komicky… Kvůli nedostatku vzduchu postrádají závodní stroje výkon. "Děláme si z toho srandu. Jedeme stejnou rychlostí vedle sebe s jiným závodníkem a pozorujeme, kdo je o 2 kilometry v hodině rychlejší nebo komu čtyřkolka chcípá… Není to závodnické, je to někdy až potupné," popsal Macháček, který se v předchozích čtyřech ročnících účastnil Dakarské rallye v bugině. V ní by mu prý bylo lépe. "Bugina měla ostřikovače, jelo se jako v autě. To by aktuálně byla výhoda."
Jenže Macháček, kterému bude letos šedesát let, se loučí s Dakarskou rallye. A tak přesedlal na čtyřkolku, se kterou vybojoval už pět triumfů. Ve středu sledoval, jak kolem něho létají v Andách blesky. "Byli jsme potenciálním cílem pro ně. Něco takového jsem ještě neviděl. Pak nás zkosily kroupy, napadala mi celá hrst do klínu. Musel jsem se postavit a vyklepat je. Řeky se rozvodnily, všechno bylo rozbahněné," popisoval těžkosti Macháček. Během etapy je tak největší boj o to, jak si co nejrychleji utřít navigační přístroje.
Nezdolný jezdec v týmu BARTH Racing často hovoří o jihoamerických pastích s Liborem Podmolem – s freestyle motokrosařem, který se plánuje účastnit maratonského závodu v příštím roce. Nyní přes etapy cestuje v asistenčním voze. "Libor je maximální pohodář. Okukuje to tady. Snad si to nerozmyslí na základě mých negativních postojů k Dakaru. Bude muset zapracovat na fyzické kondici, je trošku chatrnější postavy. Konzultujeme plno věcí, na které se ptá," dodal Macháček.